78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)

Na teto soucasne situaci si pochvaluji, ze sem chodi zatim "tak akorat" prispevku a da se to zvladat cist. Jakmile zacnou prispivat vsichni clenove, plni se vzdy emailova schranka.
Resenim jsou :

- strukturovane prispevky (vlakna) na webu s moznosti odpovedi pres web. Prispivani pres webove rozhrani sebou nese ale nektera rizika z hlediska spamu.

- nebo news server (bude ?)

Clovek si timto zpusobem precte jen co chce, zbytku si ani nevsimne.

Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci.



m.
              
---------------------------------
Stay in the know. Pulse on the new Yahoo.com. Check it out.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 12. 9. 2006
Re: Krmeni hnedym (prirodnim) cukrem (18637)

M odhalil jsem tě. Jsi šéf Jamese Bonda. Ale mě to nevadí, protože na bondovky se dívám rád.

Tvoje argumenty ohledně krmení hnědým cukrem jsou těžko vyvratitelné. Horší je medovicový med. Bylo by ale dobré vědět, co a v jakém množství hnědý cukr obsahuje a jak to působí toxicky na včelu. Pro mě je to pseudoproblém, já kupuji bílý cukr v akcích (naposledy 14.90) za ceny, za které hnědý cukr stejně neseženu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

U jsem na toto tema poslal prispevek v odpovedi na text spravce konference. O zadnem webovem rozhrani, kde by se dalo do teto konference prispivat nevim (to stare nefunguje), jsou pouze webove stranky konference vytvarene softwarem mailman, kde je archiv starych prispevku a moznost nastavit nejake funkce konference.
Emailove adresy prispivatelu se tam zobrazuji, i kdyz je znak /=/ nahrazen.

Pokud to webove rozhrani pro vkladani nekde existuje, tak mi prosim poslete odkaz. Dekuji.

Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek




m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)

Kde lze prispivat do konference pres webove rozhrani? Mel jsem za to ze mailman to neumi?

Prispevky pres mailove rozhrani neprichazeji do mailoveho rozhrani? Ja v tom problem nenachazim, protoze webove rozhrani (pro prispivani) zatim nemuzu najit.

Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Webové rozhraní už jakž takž také funguje.


Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní).



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Krmeni hnedym (prirodnim) cukrem

Prechodem na jinou technologii konference mi zmizelo z dohledu vlakno s diskuzi o krmeni "hnedym" cukrem. Hledal jsem mezitim moudre rady a nasel.

Hnedy cukr je lidovy nazev pro ruzne druhy cukru.

- bud je to jeste nehotovy cukr (posledni faze pred konecnym rafinovanym bilym cukrem), ktery obsahuje zbytky latek pritomnych v duznine cukrove repy - tzv. sirup

- nebo je to cukr, ktery se vyrabi dodatecne na prani zakazniku tak, ze se vezme jiz hotovy "bily" cukr a smicha se s trochou karameloveho (nahnedleho) cukru

Ted ke krmeni. Tento prirodni hnedy cukr obsahuje 95-99% sacharozy, zbytek je ten sirup obsahujici vodu, mineraly, vitaminy, barvivo, stopove prvky.

Vcela si vyrabi med z kvetniho nektaru. Ten obsahuje krome cukru (sacharozy) vodu, stopove prvky, vitaminy, barviva ...

Kdyz nekdo tvrdi, ze prirodnim hnedym cukrem se nedaji bezpecne vcely krmit, mel by vyvratit moje tvrzeni:

1. ze necukernatych primesi je v hnedem cukru podobne mnozstvi jako v nektaru. Ja tvrdim, ze v hnedem cukru je jich tam dokonce mene nez v nektaru, ze v susine nektaru urcite neni 95% sacharozy.

2. ze slozeni necukernatych soucasti nektaru a zbytku sirupu v hnedem cukru je podobne. Koneckoncu ten sirup jsou prirodni latky z duzniny cukrove repy a latky v nektaru jsou z kvetu, tedy je to velmi podobny puvod - prirodni.

3. premenou proteinu v pylu v zimnim obdobi zajiste vznika mnohem vice odpadnich produktu ktere plni vcelam odpadni vacky vice nez spotrebou zavickovaneho krmeni (medu).

A nakonec je treba nezapominat na fakt, ze vcely "vyrabi" med stepenim sacharozy ne v zime, ale pri krmeni v zari, takze maji dostatek casu se proletet a vyprazdnit vacky. V zime jiz pak pojidaji hotovou glukosu a fruktozu. Toto posledni tvrzeni by neplatilo pokud by se primesy pri stepeni sacharozy v zari dostaly do zavickovaneho medu.



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Re:domácí výroba ko1e pro medomet.Re: Vyvaoování vosku

Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite to vyjde levneji nez porizovat nerez.

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote:
Jinak nic bych nedal za to, že ty historické medomety, třeba
http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86
mají vesměs plášť z zinkového plechu stejně jako ten můj.



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: zkouška

Tak to svedci o vasem vychovani, ze juro z berona?
Nejdriv myslete a pak jednejte!

Jirí Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se v&#65533;em ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkou&#65533;ka.




m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 11. 9. 2006
Kapilární desky - rozvrh pobytu a přednášek jejich vynálezce

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek

September Morning

(Dopoledne) Afternoon (Odpoledne) Evening

(Večer)

11 Monday

Pondeli EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

12 Tuesday

Utery EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

13 Wednesday

Streda EuroBee Poster 12-15:00 Presentation /=/P5.11 < Reunion with ČSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

15 Friday

Patek Presentation - Canadian Beekeeping

14:30 Hotel Piramida - Praha

16 Saturday

Sobota Open < Reunion with ČSA friends >

17 Sunday

Nedele Open

18 Monday

Pondeli Open


19 Tuesday

Utery Open

20 Wednesday

Streda Open

21 Thursday

Ctvrtek Open

22 Friday

Patek Open

23 Saturday

Sobota Open 14:00 Canadian Beekeeping - Treating With Acid - Mlada Boleslav - Contact Leos Dvorsky 776-113-069 leosdvorsky/=/tiscali.cz

24 Sunday

Nedele Open

25 Monday

Pondeli Open

26 Tuesday

Utery Departing 12:45 Prague


Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednášku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 11. 9. 2006
!!!!!

včely nabraly kurz do lesa.....!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 9. 2006
Re: Vyvařování vosku (18622)

Mám taky takový pocit.
Tonda

>Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Zpráva správce


Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly
pravidelně zálohovány, takže obnovu bylo možno provést v plném
rozsahu).

Mailové rozhraní má nového robota, s jehož obsluhou byli "mailoví
účastníci" seznámeni zvláštním dopisem.

Webové rozhraní už jakž takž také funguje. Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během příštího týdne.

Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na
webovém rozhraní (už by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám
pěkně "zatopila").


J. P. B.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Re: Prosim smazat - test

test #2

Dear diary, on Sun, Sep 10, 2006 at 10:10:23PM CEST, I got a letter
where Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> said that...
>
> Testování chodu konference - web
> diakritika: ěščřžýáíéúůďť

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (124.50.245.139) --- 10. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení (18621) (18628)

Takovou odpověď bych samozřejmě považoval minimálně za neúplnou.Včely se do Německa dovážejí jak z Nového Zélandu, tak i z Balkánu.V mnoha případech to bude i levnější, než se o ně starat na zimu.Prostě zvolí dříve známé "kanadské" řešení.Jen ještě trochu přišetří za utracení - varoa to udělá za ně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.225.177.190) --- 10. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení (18621)

Pracovní společnost nástavkových včelařů pořádala na konci srpna odborný zájez po části západní Evropy a jedním z cílů byl i Výzkumný ústav v Badensku jehož ředitelem je i u nás známý Dr Liebig. Z jeho úst zazněla zajímavá přednáška o léčení varoazy v Německu, kde cca 40% včelařů používá pro léčení výhradně kyselinu mravenčí a šťavelovou.Na naše překvapené dotazy o účinnosti léčby lapidárně odpověděl, že pokud by léčba nebyla úspěšná žádné včely by již včelsři nechovali a předvedl nám tuto technologii včetně potřebného velice jednoduchého vabavení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (213.151.87.17) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18598)

Viděl jsem film z číny z nějaké vyšší oblasti, kde dobrodinci ze západu učilili nějaké "tibetany" včelařit, aby měli vyšší příjem na hlavu.Úly byly stlučené z prkýnek ala "langstrot" a medomet, což tě potěší, byl z rozříznuté plechovky od hnojiva či co.Byl jenom na jeden rámek, a klika byla bez převodu.Med vytáčeli samozřejmě nezavíčkovaný a včely byly jen v jedné bedně.Tak to jsou ti zaplavovači levným medem a takto se také dají snížit náklady na vybavení.Na druhou stranu včelaření beru jako koníčka a financuji do něj stále menší částkynež do jiných svých koníčků- např. numismatiky.Ve včelách se i něco z investic vrátí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (216.208.255.146) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586) (18587)

Nevím proč by se do "zadrátovaného" koše měly rámky vkládat složitěji.Samozřejmě ani z drátěnky se dráty neuvolňují, protože byly zalité cínem.Cín je ale po dlouhých letech používání již "zašlý".Možná je to ale také tím , že to je ještě lidově-demokratický výrobek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586)

Nic jiného než koše z tyčoviny se snad ani nevyrábí.Aspoň já jsem na nic nenarazil. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (124.28.25.53) --- 10. 9. 2006
Re: repelenty (18550) (18576)

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (69.31.131.226) --- 10. 9. 2006
Re: repelenty (18550) (18576)

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Poláąek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Vyvařování vosku

Pokud bude k dispozici nějaké velké mnoľství zbytků z vyvařování vosku, třeba by se vyplatilo vosk extrahovat organickým rozpouątědlem, třeba technickým benzínem a ten potom oddestilovat v aparatuře. Byl by to ale asi spíąe vosk pro technické pouľití neľ pro návrat včelám. Napadá mě jeątě moľnost vyuľít automatickou pračku. Zbytky voątí, moľná i obyčejné voątí by se vloľily do více plátěných obalů, vypralo by se to při 100 st C a potom odstředilo. Zas by na té pračce kvůli vosku uľ nejspíą neąlo prát.

R. Poláąek
Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 9. 2006
Vyváření vosku
Jelikoµ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastěj±í způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod ro±tem/ literatura udává výtěµnost nic moc/, a pouµití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylep±ení produkující cca 3 x víc páry. Rel stáří rezatost a men±í únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ±roubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloµil do jutového pytle zavázal a uloµil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to ro±t z latěk, 3 betonové cihly jako závaµí, zalil jsem de±'ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, µe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoµe jsem se je±tě nedostal k výrobě nového zařízení na těµbu vosku, vyuµil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně µlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod ro±tem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, µe nejhor±í výtěµnost poskytuje běµný vařák, naopak vyváření pod ro±tem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěµnost neočekával. Pro men±ího včelaře tedy bezesporu pokrok aµ na tu cenu. Mě v±ak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod ro±tem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 2:14 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Poláąek (67.19.171.42) --- 9. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 8:04 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirí Cafourek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Re: zkouška (18616) (18617)

Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se všem ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkouška.
----- Original Message -----
From: m
To: Veelaoská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 10:43 PM
Subject: Re: zkou1ka


Pane Cafourku, přenechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky přihlášených uživatelů, kteří to dostanou. Kdyby si všichni začali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký večer do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote:
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely




m.


------------------------------------------------------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.


------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (195.225.177.190) --- 9. 9. 2006
Vyváření vosku

Jelikoľ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastějąí způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod roątem/ literatura udává výtěľnost nic moc/, a pouľití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylepąení produkující cca 3 x víc páry. ®el stáří rezatost a menąí únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ąroubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloľil do jutového pytle zavázal a uloľil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to roąt z latěk, 3 betonové cihly jako závaľí, zalil jsem deą»ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, ľe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoľe jsem se jeątě nedostal k výrobě nového zařízení na těľbu vosku, vyuľil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně ľlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod roątem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, ľe nejhorąí výtěľnost poskytuje běľný vařák, naopak vyváření pod roątem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěľnost neočekával. Pro menąího včelaře tedy bezesporu pokrok aľ na tu cenu. Mě vąak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod roątem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Poláąek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Jiří Cafourek
To: Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 1:11 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (211.1.181.23) --- 8. 9. 2006
Re: zkouška (18616)

Pane Cafourku, p&#345;enechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky p&#345;ihlášených uživatel&#367;, kte&#345;í to dostanou. Kdyby si všichni za&#269;ali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký ve&#269;er do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (125.180.56.245) --- 8. 9. 2006
zkouąka

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 8. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Pro zájemce zveřejňuji jeho program:

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek


September
Morning

(Dopoledne)
Afternoon (Odpoledne)
Evening

(Večer)

6 Wednesday

Streda

Arrival at 4:25pm
Booked

7 Thursday

Ctvrtek
Family Meeting
Meeting in Doll & Other Contacts


8 Friday

Patek
Open



9 & 10 Sat/Sun
Family Reunion
Rodina Slezina & Suatba

11 Monday

Pondeli
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

12 Tuesday

Utery
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

13 Wednesday

Streda
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation

< Reunion with čSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

15 Friday

Patek
EuroBee Poster Presentation
Presentation - Canadian Beekeeping

16 Saturday

Sobota
Open
< Reunion with čSA friends >

17 Sunday

Nedele
Open



18 Monday

Pondeli
Open



19 Tuesday

Utery
Open



20 Wednesday

Streda
Open



21 Thursday

Ctvrtek
Open



22 Friday

Patek
Open



23 Saturday

Sobota
Open



24 Sunday

Nedele
Open



25 Monday

Pondeli
Open



26 Tuesday

Utery
Departing 12:45 Prague






Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednáąku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.



----- Original Message -----
From: Ludvík Vlcek
To: Ivan Cerny ; Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 7:19 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (195.225.176.73) --- 8. 9. 2006
nové rozhraní

Bude obnoveno webové rozhraní?
Bude přidáno rozhraní pro newsgroup?
Proč je název subdomény právě v.or.cz?
Co je to za doménu or.cz?


m.
              
---------------------------------
Talk is cheap. Use Yahoo! Messenger to make PC-to-Phone calls. Great rates starting at 1˘/min.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 9. 2006
Norfolk: Včelaři protestují proti místním striktním omezení při chovu včel

Video s dost dobrou konektivitou(hledej odkaz): Norfolk's Bee Law

http://www.wtkr.com/Global/story.asp?S=5380780&nav=ZolHbyvj


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (212.65.219.186) --- 8. 9. 2006
ovocne stromy

Ja vim ze to sem primo nepatri ale presto, nevite nahodou o nejake moc pekne webove strance kde jsou popsany odrudy ovocnych stromu (jak sou stromy velky, kdy kvetou, kdy se sklizeji a do kdy vydrzi plody, jak chutnaji) a aby tam by fotky plodu. Ze vseho me ted nejvice zajimaji hrusky.

Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (212.150.75.35) --- 8. 9. 2006
hello

Interesting site http://jobs.msdinc.com/Members/de/poker-table.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 8. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579) (18585) (18602)

...na eurech najdeą orlici,ne lva ....
.......
správně je asi
.... na eurech najdeą "I" orlici... - kaľdá země snad má svoji zadní stranu

"ZATÍM" ne lva ...

aľ zavedeme Euro, budou tam i naąe "reverzy" neboli zadní strany. Někdy mám dojem, ľe by jsme tam mohli místo lva razit zadnici. Symbol naąí nové národní hrdosti a sebejistoty/sebelitování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvík Vlcek (e-mailem) --- 8. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18599) (18600)

> Od: m :
> A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé
> barvivo a hlavně kolik tam toho je.
........

Nejde o barvu. Jde o příměsy a bílý cukr tuším nemá v nečistotách přesahovat 5 ‰. Tj. 0,5 %. ...

Dokument o cukrech (JE TAM I UMĚLÝ MED) je zatím dostupný na:
http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw?CID=792&K=agendaEU1

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18601) (18603) (18605)

> Od: P.K.:

> to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...
.......

Mám jednoho poruce, ale kdybych o otravoval s nějakou blbostí, která se jako sériovka dá koupit, tak bych u něj nepochodil. Poslal by mě do obchodu, ať si ji koupím a neotravuji, protože vyjde levněji. Jo medometové centrum pro komerčního včelaře ... to by nebyl problém, nebo nějakou linku. Prostě váhově stroj minimálně od 50 kg nahoru. ...To jo.(vytáčím ve 400 kg stroji) :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18596) (18597)


> Od: m:
...
> Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze
> vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli
> ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj.
> vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim
> cukru a je to prirozeny proces.
.......

Podívej. Jestli chceš risknout afinádu na zimování, hurá dotoho. Ale ty nerozlišuješ základní věc. A to, jestli je příměs v afinádě stravitelná včelou při zimování. ........Stravitelná........,při .......zimování. ......... nebo ne. To je důležité u potravy odebírané během zimy a brzkého jara. Nesrovnávej v med s cukrovarnickou afinádou. Není co srovnávat. Jsou to dvě odlišné směsi!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18601) (18603)

to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
stojany (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579) (18583)

svařuji stojany,vyrábím úly,vše jak si kdo umane,......kvalitně,jednoduše a se zárukou.....
vcela-med/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18601)

V podstatě to není nic tak složitého. Já ho svařil obalovanými elektrodami. Myslím , že kdo chce ale řešit generálku medometu, měl by začít zgruntu a ne jen od konce. Žel patlání barev na sud nemohu nikomu moc doporučit. Za nejlepší řešení považuji nastříkat práškovou barvou a vypálit v peci. U koše pak zvolit nějakou formu el. pohonu, protože je 21 století. Když zvolím elektrický pohon, je dobré oba konce hřídele založiskovat a hřídel protáhnout pod sud. Dále je nutné zesílit nohy. Takže je toho poměrně dost a pár korun to také bude stát. Kdo neumí alespoň trochu svařovat a nemá kamaráda soustružníka je asi lepší vydělat peníze jinde a svěřit výrobu odborníkům. Jinak anticoro koše do 3 nebo 4 rámk. medometů se běžně prodávají. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579) (18585)

jde o to kdo komu co a za jakých podmínek, a z jakého důvodu a důvod je jasný -jsou to peníze a na eurech najdeš orlici,ne lva....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)

svařit to není problém,pochromovat potravinářským chromem taky ne(to co je na vodovodních bateriích),otázka co to vydrží v potravinářské kvalitě,ale pokud medomet dělat doma tak svařit jen ten stojan,plastová nádoba,nerez koš, a převod se starýho medometu,toto mi přijde tak nejrozumější pro 4 včelstva....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18599)

> jiní naopak naříkali
Samozřejmě, může to tak být,ale taky nemusí. Ostatně čtu v jedné staré moudré knize, že i v zimě je možné pravidelně pozorovat prolety včel. Můj názor je, že stolní cukr je tu velmi krátkou dobu zato včely odpradávna. Měly by tedy mít schopnost se s příměsí v cukru vypořádat a ne čekat na čistý stolní cukr od člověka.
A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé barvivo a hlavně kolik tam toho je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595)

Nevím, jestli dělali nebo nedělali pokusy nějací výzkumníci, pamatuji ale,
že ty pokusy dělali samotní včelaři v době, kdy se takového cukru dalo
sehnat za babku přímo z cukrovaru hafo ...
Někteří si libovali, jak levně zakrmili včely, jiní naopak naříkali. Z těch
naříkajících někteří neúspěch přikládali tomu, že zrovna "vyfasovali"
špatnou várku, jiní (podle mě asi správněji) dávali vinu za neúspěch
nepříznivým povětrnostním podmínkám, které opozdily jarní prolet.
Sám se ale domnívám, že použít krmivo s tak nejistým výhledem na konečný
výsledek, si asi ty naše milušky snad ani nezaslouží.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 5:49 PM
Subject: Re: zlutohnedy cukr


>> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící
> fází.
>
> Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí,
> bylo by lepší to vyzkoušet...
...Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už
neudělali...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)

> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.

Až budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu každý tisíc vážit, protože by to byla dlouhodobá investice jejíž splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starší opotřebené koše? Asi ne, takže nezbývá než zase koupit nový medomet a opět velká investice.

Je tu ale ještě jedno řešení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, že běžní včelaři v Jižní Americe nebo Africe používají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíše tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrží hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18596)

> To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil

Namichat oba jednoduche cukry by asi nebyl problem, ten pomer kolisa i v medech, ale bylo by to ekonomicky drahe reseni a je otazkou jestli vcely tyto cukry primo vubec odebiraji nebo je odebraji jen ze zavickovanych bunek?

Ja chtel rict, ze v medu je cukru jen 80 procent, zbyvajici je voda, aminokyseliny, enzymy, pyl, mineralni latky.

Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim cukru a je to prirozeny proces.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595)

> Od: m:

> Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen
> okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo
> krmit včely jednoduchými cukry.
.......

To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil. ;-) Resp. dovčelařil by jsi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594)

> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází.

Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí, bylo by lepší to vyzkoušet. Co vlastně je tou příměsí do hněda? Ani med není čistý cukr, je ho tam jen 80 procent.

Je omyl myslet si, že včely rafinovaný (bílý) cukr, což je dicukr sacharóza bezproblémů tráví. Včely ho musí podobně jako ve šťávě z nektaru štěpit na jednoduché cukry fruktózu a glukózu, což pro ně představuje v zimě energetickou i jinou zátěž.
Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo krmit včely jednoduchými cukry.

Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už neudělali. Na druhé straně, když není údajně k dostání a nevyrábí se, tak není o čem diskutovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re:lutohn?d? cukr. (18590)

od J. Bureš:
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný.
.............
Cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází. Afinovaný (nesprávně přírodní) cukr jako takový má vyšší procento nečistot a to je ten problém. Včelstvo by mohlo na nějaké afinádě zcela bez pochyb přezimovat, ale kdo zaručí, že je právě ta nebo ta afináda vhodná k přezimování. Hodně se i v minulosti koumalo jak ušetřit a otázkou afinády a i jiných alternativ se zabýval i VúU Vč. Výsledek? : Pouze vzhledově bílí cukr nenese riziko vysokého procenta nečistot a tím řečeno to je ta záruka, která dává předpoklady bezproblémové potravy určené na zimování včelstev.


od Bureš:
> na co se
> tedy používá.
..........................
Používá se u lidí, kteří jsou přesvědčeni, že sladí zdravě. Potom v konzervárnách, lihovarech atp., ale tam se už dávno přešlo také většinou na bílý cukr. (Z důvodu nabídky a potávky trhu a i právě té čistoty vhodné ke zkvašení a ke enz. štěpení např. v limonádách místo aspartamu ) Spotřeba cukru na hlavu za rok a jednoho obyvatele Evropy je obrovská.

PS: Poslední dobou jsem zaregistroval i možnost nákupu cukru přes SZIF. Jedná se ale o obrovské obchody s cukrem, na které mohou reagovat pouze někteří. To v souvislosti i stím, že cukr bílý ke krmení se značí nějakou barvou. Je uvolněn pouze na tento účel a je levnější.To značení je něco jako benzíny a lihy. Cukr je strategická komodita na trhu.


od Bureš:
>
> Velmi děkuji za informaci.
............
Rádo se stalo. Pro odborníky ve včelařství cokoli. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

No a co to je za cukr? Žlutohnědý byl afinovaný cukr. Včely krmené jím na
zimu v pohodě přežily, když co každých měsíc a půl byla obleva a mohly se
vyprášit. Letošní zima tady na severní Moravě by je nejspíš ale zahubila.
Sháněl jsem ho v prodejnách zemědělského zásobování, prý se ale už nedělá.
Taky ale dlouho skladovaný navlhlý původně bílý cukr může zhnědnout. Nebo
cukr skladovaný v železné nádobě . Jak by si s takovým cukrem včely přes
zimu poradily, nevím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

zkouška
----- Original Message -----
From: Pavel Votrubec
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, September 01, 2006 2:09 PM
Subject: Re: lutohnědý cukr.


Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš



--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.11.6/430 - datum vydání: 28.8.2006

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 1. 9. 2006
Žlutohnědý cukr.

Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný, na co se
tedy používá.

Velmi děkuji za informaci.

Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586)

Koš medometu je příliš náročný na výrobu a v případě nějakého nezávadného
povlaku na nějaké levné konstrukci z obyčejného "rezu" příliš vystavený
možnosti mechanického poškození rámky. Jestli chce někdo ušetřit, tak ať si
právě koš koupí z potravinářského nerezu a doma udělá ten zbytek. Třeba z
obyčejného plechu a natře nějakou potravinářskou barvou nebo vnitřek
vylaminuje skelnou tkaninou a tím epoxidovým Eprosinem vhodným pro styk s
potravinami, pokud se ještě prodává. To by měla být krajní možnost pro toho,
kdo med chce prodávat. Nějaký doma bastlený medomet z klasického "rezu" s
nýtovaným nebo pájeným košem natřený potravinářskou barvou ( takhle jsem
kdysi uvažoval dělat koš, z ohýbaného černého plechu asi 1,5 mm pájeného
cínovou pájkou a spoje pojištěny nýty a místo pletiva použity jehlice do
kola a to všechno nalakováno práškovou potravinářskou barvou ( proto to
pojištění nýty, cín se při vypalování práškové barvy taví)) i třeba dělaný
přesně na používanou rámkovou míru bych bral tak pro zájmového včelaře se 4
včelstvy doma na zahradě. Medomet jsem právě uvažoval dělat z plechu zevnitř
vylaminovaném 1 - 2 vrstvami skelné tkaniny. Pokud se na hřídel medometu
použije nějaká leštěná kulatina, dá se jako třecí ložisko využít polyamid, v
Řempu jsou docela levné polyamidové tyče, mělo by stačit v kusu tyče tak
odhadem 5-4 cm vysokém vyvrtat příslušný otvor vrtačkou s kvalitním vrtákem,
potom ložisko podélně rozříznout a šrouby přitáhnout otvor, aby ložisko
nemělo vůli.
Jinak u medu je určitá výhoda v tom, že má vysokou viskozitu. Léta jsme měli
doma starý medomet a používali jsme ho. Když pak s ním nastaly problémy,
začal se rozpadat koš a takhle i vznikalo poškození barvy ve vnitřku
medometu, podíval jsem se po nějaké době na něho podrobněji a zjistil jsem,
že koš i medomet je dělaný z ZINKOVÉHO plechu! Léta bylo běžné poškození
vnitřku toho medometu a holý povrch plechu v rozsahu desítky cm2 až v
poslední fázi okolo poloviny dm 2, přitom nějaká příměs zinku nebyla nijak v
medu poznatelná i třeba kvašení medoviny bylo úplně normální. Přitom soli
zinku mají docela intenzívní chuť takovou nepříjemně hořkokyselou a v kvasu
působí na kvasinky jako jed. Usuzuji, že pokud se medomet před vytáčením
vymyl a nechal vyschnout, tak potom první vrstva medu přilnula na povrch a
ten zinek dále do stáčeného medu v nějaké větší míře nepustila. Ne v takové,
aby to bylo poznatelné smysly, ale v laboratoři by byl ten med určitě
vyřazen jako kontaminovaný.
Co se týká opory rámků, myslím si, že běžně používané síto o oku 1 - 2 cm je
zbytečně husté. V tom původním koši nebylo síto, výrobce tehdy udělal hrany
koše z ohnutého plechu zhruba profilu něco mezi W a A s patkama, do něho
potom prostě asi co 15 mm vyvrtal díry a do nich dal vodorovně kusy
obyčejného drátu o průměru asi 1,5 mm, možná z mateří mřížky, který na
plechu zahnul a potom zalil cínem. Jak se koš rozpadal, ohnutí a cín
povoloval a některé dráty postupně vypadávaly. Zanesené mezistěny měly
problém, když chyběly dva - tři dráty vedle sebe, voští starých rámků se
vylamovalo, když chybělo vedle sebe 4-5 drátů. Zase ten drát o průměru 1,5
cm je asi nejlepší průměr, koš jsem trošku "drátoval" silonem, ten byl tenčí
a do rámků se zařezával. Zase silnější kulatina, od 2-3 mm průměru se
přitlačí na plást a kolem ní med z přitlačených buněk nevystříkne. Ale pokud
se použijí ty rohové plechy koše dostatečně tuhé, aby vydržely i kompletní
síly při vytáčení a při vyplétání, tedy z masívního nerezu, bylo by možné
pro méně náročné vytáčení udělat ty rohové plechy z silného nerezu a vyplést
potom koš podobně jako byly ty dráty silonem o průměru těch 1,5 - 2 mm. Bylo
by to levnější než třeba kopírovat ten původní koš, ty tenké dráty z
potravinářského nerezu by se mohly těžko shánět a jejich potravinářsky
nezávadné přivaření k plechům by mohlo být pevnostně problematické, ale teď
spekuluji, do svařování a nerezu k tomu zas tolik nevidím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 8:58 AM
Subject: Re: domaci vyroba kose pro medomet


> než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si
myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i
> dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou
> konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy
> opřít pořádnou silou (odstředivou).
> Dík za zkušenosti.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
podvojne ucetnictvi odlozeno o rok

z http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

"...Upozorňujeme na změnu zákona o účetnictví. V čl. LXIX v § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., se slova „od 1. ledna 2007“ nahrazují slovy „od 1. ledna 2008“. Tato změna znamená odklad povinnosti vést podvojné účetnictví o rok. Podvojné účetnictví by tedy mělo být v subjektech jako jsou občanská sdružení (tím je i Český svaz včelařů) zavedeno až od 1. ledna 2008...."


jd

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586)

karel:
" Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. "

kos z tycoviny panenske plasty nenici (letos jsme jine ani netocili). musi se vytacet s citem - ne na maximum hned zaraz (to ale udelas jen u jedne varky - pak si to budes setsakra pamatovat ...).
oproti sitovym kosum se snaze vkladaji ramky a tycovina je festovnejsi - predpokladam, ze bude trvanlivejsi (nebude se uvolnovat jako draty ze site).

jd




Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)

než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím, že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy opřít pořádnou silou (odstředivou).
Dík za zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579)

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 31.08.2006 20:07
> nějaká německá směs medů (směs
> medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale
> říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po
> turecko....
>
>
>
Nevim, co vlastne chcete, tak utikejte vcelarit do Afriky, velka zeme,
zadna evropska rise, velka snuska, hodne moc vcelaru ...

D.Helmut


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
RE: domaci vyroba kose pro medomet (18582)



Vazeny priteli.
Toto vse by melo byt zhotoveno z potravinarske "nerezi". Takze, pokud doma
nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a
zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.
Drz se toho, ze stare zidovske rceni je: "Nejsem tak bohaty, abych mohl
kupovat levne veci".
Hodne uspechu v rozhodnuti.
Frantisek Rousek

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet?
Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila
jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným
povrchem?

Díky za odpovědi.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 1. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579)

...a co se týká medu ,už dopředu na nějakou vyhlášku o prodeji ze dvora s...jestli prodám 400 nebo 4000 kg-klidně do papíru napíšu 40 KG,z principu-nějaká německá směs medů (směs medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po turecko....
........
No možná místo s.... stačí jenom číst. Prodej ze dvora není omezen na množství.
Nově je umožněno včelařům dodávat do obchodní sítě (bude jednou množstevně omezeno). Takže pak je jedno, kdo komu bude házet klacky pod nohy. Ale od letošního roku není nejmenšího důvodu, aby obchodník v maloporodejně musel nakupovat med z dovozu, když mu včelaři jistě rádi po celý rok dodají a dovezou med. :-)) Ale zkuste si projít maloprodejny a zeptat se, kolik včelařů už tam nabídlo dodávky medu.
Prodej medu přímo včelaři je v EU víceméně legální a místo nadávání na EU je třeba se zamyslet a případně se poohlédnout zpětně na prohlášení funkc. ČSV - ve smyslu, že včelaři nemají co prodávat sami, ale dodávat do Předboje.
Tedy nikoli EU (ve které jsme navíc v devadesátých letech - kdy byl prodej medu nejvíc omezen) ale Češi a včelaři sami sobě. Jak jinak vysvětlit, že teď v EU je prodej v krámech možný a předtím nebyl. Ptej se na výročce, tady ne.
Ještě k EU - bezprecedentní otevření našeho trhu všem bez recipročních možností přístupu na exportní trhy provedli 10 let před vstupem do EU naši dnešní ochránci před EU z řad ODS a další národní ochránci.
Takže nechápu to nadávání na EU včelaři. Jediný důvod je snad, že EU chrání trh s cukrem před dovozy a drží cenu cukru uměle vysoko. Ale zkuste to zase říci zemědělcům, že se má zrušit garantovaná výkupní cena a nařízená prodejní.
To srovnání s třetí říší je poměrně dvojsečné, protože z mnoha hledisek se měli čeští občané Protekotorátu v období 2.sv.války velmi dobře, ve srovnání s většinou ostatních národů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
domaci vyroba kose pro medomet

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet? Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným povrchem?

Díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vašek Č. (85.160.70.149) --- 1. 9. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399) (18570) (18574) (18578) (18580)

Taky jsem letos poprvé točil na zvratném šestirámku 42x17 BEREZA a bezchybná záležitost. Jak cenová, tak kvalitativní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18581 do č. 18641)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu