78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2006
vytáčení medu Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351)

Vytáčeli jsme v kočovném včelíně, byla to nastavba na normální valník, byla
rozdělena zhruba na dvě poloviny, v zadní ve včelíně o délce cca 2,20 metrů
bylo 20 včelstev, v přední o délce cca 2,5 metrů byla přípravna, medomet,
skříň na rámky, lůžko a další. Byly odděleny sololitovými dveřmi. Ve včelíně
bylo v zadní stěně jedno okno a světlík, v přípravně jedno okno 35 x 45 cm a
jinak žádné osvětlení. Vybírali a vytáčeli jsme v krajním případě až
většinu dne od rána až k západu slunce, dokud to šlo. Domů jsme odváželi med
v hliníkových konvích. Kromě první půlhodiny až hodiny bylo nutno nechat
všechno zavřené kvůli slídičkám, včely vevnitř potom šly za světlem a
hromadily se na skle, jakmile se na nich utvořil chumáč včel, muselo se okno
nebo světlík tak na 15 sekund otevřít a včely vymést ven a pak hned zavřít,
jinak by tam nalétaly zlodějky. Nedalo se zabránit, aby si včely během první
hodiny necucly medu z rámků otevíraného včelstva nebo z přípravny, takže ve
všech úlech byly po té hodině slídivky a zlodějky nasměrovány. Byla to tvrdá
práce, včelín na poli obvykle nebyl ve stínu a ty tehdy poměrně dobré peníze
za med ve výkupu i za prodej ze dvora byly tvrdě zaslouženy. Jinak ale na
takové slídění při práci ve včelstvech a vytáčení jsme byli zvyklí z
vybírání medu na lesním stanovišti, tam to bylo podobné, akorát v tom
kočovném včelíně bylo těch včelstev více než dvakrát víc, víc horko než v
lese pod stromem a znatelně méně prostoru.
Vedle toho, že občas byly nějaké slídičky úspěšné, podařilo se jim
proniknout, nasát medu a zase se vrátit do svého úlu a následně informacemi
přiživovat slidičství, velice hodně tomu pomáhala vůně medu, která se z
odebíraných plástů a hlavně při vytáčení medu šířila po větru. Taky vnější
konstrukce kočovného včelína byla poměrně lehká, sice nikdy při převozu nic
neupadlo, ale teď s odstupem času si myslím, že otřesy a naklápěním při
převozu pracovala a výsledek byl ten, že dveře a okna nebyla včelotěsná. Už
tehdy jsem uvažoval o nějakém odsávání ventilátorem té medové vůně zevnitř,
aby tolik nelákala včely. Případně i o nějakém odsávání obtěžujících včel.
Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

R. Polášek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Gustimilián Pazderka - Re: Prolet
Předchozí:Radim Polášek - Re: Prolet


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu