Včelařská konference

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
......
Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je jen technickoorganizační detail.
Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna včela do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou. Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let. Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv běžným včelím provozem.
Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci, posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na tom je , být ve správný okamžik, na správném místě".
Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další) býval včas věděl.
Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve středověku.

Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set stanovišť. A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín, tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to problém důvěry a plošné spolupráce.
A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech dalších. Mor si šíří včelaři.