78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 24. 11. 2005
Antwort: Vyel MV 1/2006


navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada (e-mailem) --- 24. 11. 2005
RE: Dotace 2005 (13257)

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Děkuji

-----Original Message-----

Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
organizací.

,,server CSV

_gp_


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2005
Komise pro pripravu 8.sjezdu Vcelarstvi 11/x

O jeji cinnosti pravidelne iformuje mistopredseda svazu V.Sobota ustredni vybor,pro cleny je rozdelena podle temat.

Svepomocny fond SF
Vysoke reservy-Vyskytl se návrh na snizeni pridelu do SF a to ze 7 na 5 Kc.
Bylo navrzeno,aby/misto snizeni o 2Kc/ziskane financni prostredky byly pouzity k propagaci ceskeho medu.
/kym to bylo navrzeno?jaky byl pomer k odpurcum navrhu?/

Struktura CSV s krajskymi Koordinacnimi Vybory
Drtiva vetsina vyjadrila podporu zachovani dosavadni org.struktury svazu.Kraje jsou prilis velkym regionem...maji prilis daleko k problemum jednotlivych ZO
/velkym regionem je i struktura svazu,predsednicto zaobira veskerou problematiku organisace/.

Clensky prispevek-vetsina se priklonila,aby system i vyse prispevku byly ponechany
/Vetsina-jaky mela pomer k mensine ?co zadala mensina ?/

Inciativa dve jubilea
Prakticky vsechny konference odmitly snahy rozbiti svazu a vyjadrily stavajicimu vedeni podporu a podekovani
/kolik jich bylo co vyjadrili podporu a podekovani ?
kolik bylo konferenci co zadali zmenu ?

Ojedinele podnety
Petilete obdobi je dlouhe./jaky byl pomer k tem kterym petlete obdobi vyhovuje ?/
Clenstvi /funkci v predsednictvu/omezit na dve volebni obdobi./je to problem ktery by se mel vyjadrit ciselne/

Vcela Predboj se v usnesenich se zadne navrhy postupu nebo opatreni se neobjevily. ???????

Ptam se jaky ma byt pomer obou stran
Pohlizimeli na to s hlediska prirodniho dejstvi,muzeme zde byti konkurence a muze rici ze skutecne je.Rady vcelarskych organisaci tento zivotni princip provadi-ktery ma vyznam ve vyvoji formy zivota.
I Vase prvni valna hromada byla ve znameni takoveho boje.Tento princip nemusime odmitat,je dobre kdyz se pomery vyjasni.Nezapomente pratele,ze důlezitym vyvojovym cinitelem jako je zapas,je vzajemna pomoc a kooperace.Hledim na to s teto stranky.
Jako host na valne hromade v Praze prof.red.Stepan Soudek

Po roku prace Komise pro pripravu sjezdu ignoruje a nereflexuje pripominky ?

Je to arogance ?gaunerstvi ? je to konstruktivni ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: "P?nov?" med (13222) (13238)

Voda v medu nevystupuje nahoru, ale med do sebe tahá vodu z vlhkosti ze
vzduchu, je hydroskopický. Proto taky většinou kvasí nejvíc na povrchu a
proto taky se dá na povrchu slabě kvasící med zarazit rozpuštěním a
promícháním.
Na těch inhibitorech něco bude, bílkovina kvasinek je totiž poměrně
přístupná vlivům z okolního prostředí, které mohou bílkovinu pozměnit a tím
kvasinku zabít. Nejspíš to budou bílkovinné látky v medu, těch má víc
medovicový med. Proto se v návodu na medovinu většinou musí takové medy před
kvašením vařit s vodou a vzniklou pěnu vyhodit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 8:18 AM
Subject: Re: "P?nov?" med


> 1.vždy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
> 2.voda vždy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvašení,
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
> Subject: Re: "P?nov?" med
>
>
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
> >
> > \vov
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Klíčový článek - zjistili jsme, jak to bylo s Předbojem

Redakci MV se podařilo rozkrýt kauzu Včely Předboj a spočítat veškeré ztráty, které tím českému včelařství vznikly:
58.000.000 Kč! Většina z nich šla do Předboje za našimi zády. v roce 2001 se na nás dokonce současné vedení ČSV dopustilo podvodu.

Více na str. 8.

Doufám, že po sjezdu už budeme přinášet jen dobré zprávy
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Vyšel MV 1/2006

Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a co tady tají?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportហo životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: kodí mráz medu? (13250) (13255)

Nevím, kolik se na toto zjištění spotřebovalo času, možná, že žádný, protože
většinu tady toho odvodí chemik v oboru fyzikální chemie, který se trochu
zabývá krystalizací a najde si v tabulkách pár hodnot pro gluózu a
fruktózu.. Jinak než takhle to ani nemůže být, hlavně pro květový med. U
medovicového medu vyšší obsahem bílkovin a vyšších cukrů bude uvedené
rozdíly v chování v závislosti na teplotě zmenšovat a zpomalovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 7:30 PM
Subject: Re: kodí mráz medu?


> Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
> Vliv teploty
> Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň
> přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně,
> bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání
> teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem
> krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na
> konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající
> teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude
> krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost
> difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u
> medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem
> smršování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami
> nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za
> extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již
> nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne,
> protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu.
Vysoké
> teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože
se
> stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně
> vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu,
> takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C
> zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit
> krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, nebo rozsah
> teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však
> zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně
ovlivňována
> již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již
vykrystalizovaného
> medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro
> měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve
> spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové
> teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální
> roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 24. 11. 2005
Re: Škodí mráz medu? (13250) (13255)

V každém případě dle mých zkušeností med ponechaný ve sklenicích na betonu zkrystalisuje nejméně o týden dříve, než ten který je na dřevěné polici těsně nad podlahou.Krystalisace na betonu začíná od spodu sklenice.
V případě uskladnění bez kontaktu s chladnou podlahou začíná krystalisace většinou od shora, kam asi vystoupají pylová zrna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13258)

Od: Jakub Dolínek:
> a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?
......

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=43

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Dotace 2005

a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Datum: 23.11.2005 20:47:53
>
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Dotace 2005


Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.

,,server CSV

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 23. 11. 2005
Nabídka pro včelaře.

Nabízím na stránkách www.vcelarstvi.info pro vás inzerci.Diskutovali jste o výhodnosti téhle adresy a tak chci mimo úlů taky nabídnout něco pro vás.Pokud máte zájem o další sekce budu se snažit vyhovět.Stačí napsat o co by mělo jít.Pokud to bude v mých silách vyhovím.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 23. 11. 2005
Re: Škodí mráz medu? (13250)

Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
Vliv teploty
Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně, bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem smršování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne, protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu. Vysoké teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože se stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu, takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, nebo rozsah teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně ovlivňována již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již vykrystalizovaného medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 23. 11. 2005
RE: Antwort: Re: Plnička medu (13252)


Jedna zkušenost ze Včelpa. Stáčecí zařízení je ve svém výkonu omezeno
kapacitou tepelných komor ke ztekucování medu. Vzhledem k certifikátům
kvality se dodržuje max. teplota ohřevu medu 45 st.C.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (193.165.217.66) --- 23. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233) (13241)

Fumigace bez plodu (zavíčkovaného) - izolace matky

Běžně léčím říjen, listopad a Vánoce (mezi svátky přichází obleva i sem do podkrkonoší.
Letos v říjnu jsem po 1. fumigaci našel vyhozený plod, a vzhledem k průběhu počasí nebyl div že plodovaly.
Vzhledem k tomu, že jsem si z pastvy přitáhl velké množství roztočů, půjčuji si letos kompresor a vyvíječ, abych měl jistotu, že to bude fungovat. Hlásí i minus deset, a to se včely asi dost zahustí.
ALe minulé roky jsem vystačil s knotem. Účinost léčiva na knotu je zřejmě vysoká, letos, když jsem to počítal do Dolu, tak jsme se opět divil, že po týdení opakované fumigaci padalo tak okolo desetiny až setiny z původního spadu. To znamená, že se dá předpokládat, že léčivo likviduje přes devadesát procent roztočů, při jednom nasazení.

Takže tady je otázka, nebylo by jednoduší než matky izolovat, léčit až skutečně v zimě? Případně použít místo knotů el. kompresor (pokud je el.rozvod). Když by se chytla teplota okolo 10st, ušetří se i za aceton a je to nejlevnější, zvláště pokud je 100ml za 100Sk, ale i českých 5ml za 30Kč není tak hrozně moc.

Ten hlavní problém, při kterém by se asi hodně ušetřilo je řádné přeléčení všech včelstev v okolí.
My jsme tady měli vloni v okolí konstelaci, kdy jsme nenacházeli roztoče ani po prvním léčení knotem.
Někdo si to vysvětloval tím, že se loni léčilo plošně Gabonem, já si myslím, na základě analýzy dat, že to není jen jedna příčina, protože podstatné zlepšení nastalo jen tady v okolí a ne na území celé ZO. Spíš si myslím, že to byla kombinace následujících faktorů:
- léčení Gabonem přišlo náhle, takže různí vynálezci nestihli rozšířit různá vylepšení jako například : pásek na kolíčky do česna a včely si to roznesou dál, na to už byli letos připravení, atd - takže bylo poměrně dobře provedeno, na rozdíl od fumigace, kde sortiment zlepšováků je značný
- po melicitóze zmizelo zřejmě mnoho divokých včelstev
- po melicitóze uhynuly včely hlavně lajdáků
- a již o 2 roky předtím zmizelo jedno stanoviště, to usuzuji z toho, že rok po té již bylo vidět určité zlepšení, ale je to jen hypotéza.

Letos je to podle zpráv z okolí již se spadem horší, ale
- stavy včelstev byly dorovnány, a tak opět včelaří každý
- rojů je zas plný les
a tak zde již máme zřejmě ohniska, která nás vydatně zásobují.

A tak můžu tvrdit, že nejmíň nákladné léčení je, když je málo roztočů. Ale to je o solidaritě,zodpovědnosti a včelařské gramotnosti.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 11. 2005
Antwort: Re: Plni?ka medu


<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel T. (193.108.106.20) --- 23. 11. 2005
Re: Re: Pěnový med (13222) (13238) (13245)

Nemám velké zkušenosti s kvašením medu, ale chystám se ji vyrobit. Zatím kvasívám jen višňové víno. K výrobě medovce jsem poskytl rozkvašený med a ten onen tvrdil, že rozkvašení trvalo netradišně dlouho - prý vlivem inhibitorů obsažených v medu. A to je jiné prostředí než 20% vody.
Tak je to doktor přírodních věd. Snad by to měl vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 23. 11. 2005
Škodí mráz medu?


Hodně se píše a ví o tom, jak škodí medu přehřátí. zatím si neuvědomuji, že bych někde slyšel, jestli může kvalitu medu ovlivnit, pokud by med zmrznul.
Víte o tom něco?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248)

Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu, a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234)

Mám obavy ještě z jednoho problému a to z hustoty . Pokud pokud bych vyšly
z hustoty prodejen tak já to mám do nejbližšího , (pokud vynechám výrobnu
mezistěn na Stražisku kde dostanu jen pár drobností), včelařského obchodu v
Olomouci 25km a do druhého v Brně 70km. Nemyslím si ,že by tato sí stáčíren
mohla být hustší ale bude to spíš naopak.
Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
provozu o další tři měsíce v roce

pepan


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:10 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
> Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
> Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
> Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím,
> zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč
> za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro
> znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
> To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože,
> stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém.
Navíc
> nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
> + společná značka + společný marketing?
> To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi
včelaři
> a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké
> někoho přesvědčit ke společné investici.
> Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou
> bude mít kapacitu?
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: "P?nov?" med (13222) (13238)

1.vždy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
2.voda vždy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvašení,

Pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
Subject: Re: "P?nov?" med


> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.69.123) --- 23. 11. 2005
Re: inovace rámků (13132) (13146) (13160) (13163) (13165)

Všichni máte pravdu. Je třeba být velkorysý, ale též to musí mít hranice. V neděli jsem hodinu přednášel v naší ZO o svých metodách včelaření atd. Ve škole 7 hod. o alternativních zdrojích energie. Exkurze 40 žáků na vytáčení medu, každý si napustil med do své sklenice.Nemalé náklady na gesci jeřábů, plast. medometu na ÚPO. Na obnovitelné zdroje energie, už to překročilo stovky tisíc.Konstruktér z bývalého ZPS, měl nachystanou převodovku na jeřáb, když viděl, že není třeba, tak byl překvapený jednoduchostí.Mám další, jeřábovou váhu.Na plastový medomet odpisuji i na Slovensko.Myslím, že jsem pomohl včelařům tento problém levně vyřešit.
„Dědo ty jen rozdávᚠa my musíme všude platit“.Ukradli nám počítače. Mám problém se dostat na internet. U nás se krade všechno i nápady, obchází se změnou, ale základní myšlenka je vždy jen jedna.Tak bych se nikdy neponížil, i když to zrovna nepotřebuji, ale zaplatil jsem,mám to legálně.Rodina řekla zadarmo už NE ,NE .Bydlím na samotě.Budu se brodit sněhem na poštu.Někteří ani známku nepošlou.
VB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238)

Možná tam nějaké inhibitory proti kvašení působí, ale med s obsahem vody
zhruba do 20 % je fyziologicky suché prostředí a kvasinky se proto v něm
chovají podobně, jako by se chovaly na Sahaře. Nekvasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 6:36 AM
Subject: Re: Re: "Pěnový" med (13222)


> > Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
> >
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
> existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
> 20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238) (13243)

> Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
>
> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238)

Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: V?roba fumiga?n?ch p?sikov (13228) (13233) (13239)

Od: Anton Turcani :
> to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez
> obmedzenia, využívam túto možnos....
....

Tak to je ficak. 100 ml za 1O6 Sk nebo 5 ml za 28,- Kc. :-))

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: "Pěnový" med (13222)

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232) (13235)

vyrábí je Sigma Lutín, jsou to plunžrová čerpadla, na čerpání medu se
používají otáčky okolo 700 za minutu . Víc jsem se ve VUVČ nedozvěděl. A dál
jsem nezjišoval, dozvěděl jsem se to jen mimochodem.
A asi to nebude obdoba čerpadel Nautila, plunžrové čerpadlo na čerpání vody
do domácí vodárny asi nebude to pravé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:45 PM
Subject: Re: Plnička medu


> Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá
> Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (212.158.145.2) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných páikov (13228) (13233)

Přátelé jestli je na tom naše a Slovenské včelařství tak,že nám stojí zato dělat si takhle pásky,to snad bude lepší nechat včelaření a dát se na chytání motýlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (212.158.145.2) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232)

Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (193.165.217.66) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232)

Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím, zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože, stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém. Navíc nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
+ společná značka + společný marketing?
To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi včelaři a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké někoho přesvědčit ke společné investici.
Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou bude mít kapacitu?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných páikov (13228)

Je to nějaké oxidační činidlo, nejlépe asi dusičnan draselný KNO3. Papír by
se mohl použít obyčejný tvrdý výkres s hmotností okolo 200 gramů podle
vzoru, originálního pásku nebo podobný .
Na papíru nesmí být velké krystaly nebo místa hodně napuštěná dusičnanem -
pásek potom vzplane!
Odhaduji, že postup by mohl být takový:
Udělá se koncentrovaný roztok v nadbytku dusičnanu. Roztok se z pevného
dusičnanu slije a rozředí cca 2 - 4 díly vody. Knoty se nechají v roztoku
nasáknout několik minut, pak se vytáhnou, přebytek roztoku odsaje suchým
hadrem, knoty nesmí být mokré, jen vlhké a rychle usuší při teplotě do 50 -
60 st C, výše raději ne.
Rozředění vodou se nadstaví tak, aby knoty hořely zhruba stejně jako
originál, v zádném případě nesmí prskat nebo dokonce při hoření tvořit
kuličky roztaveného dusičnanu. Zhruba asi takhle jsem to dělal před asi 15
lety místo rozstříhávání originálů, když byl jednu dobu nedostatek knotů.

Bezpečnostní opatření - je to oxidovadlo smíchané s hořlavinou, takže při
zapálení intenzívně hoří a může se i samovznítit. Při vznícení většího
množství uzavřeného třeba v plechovce vybuchuje. Takže nedělat do zásoby
kilo na několik roků, a zbytky po výrobě zlikvidovat.

Otázka je, jak by to dopadlo s pojištěním, kdyby třeba při použití knotů
vlastní výroby shořely úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 6:38 AM
Subject: Výroba fumigačných páikov


> Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická
> látka sa musí použi aby dobre tleli? Ďakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170)

Já jsem plničku nebo úpravnu medu v úmyslu dělat neměl. Jen se mi někdy v
diskuzi v srpnu zdály uváděné ceny čerpadel na med moc vysoké, tak jsem se
dotázal na zastoupení firmy Graco, jejíž výrobky jsem znal z dřívějška,
jestli by neměli něco levnějšího.
Dostal jsem se na jejich zastoupení, firmu Media Liberec www.medialbc.cz
kde jsem to konzultoval s panem ing Novákem, získal jsem nějaké prospekty a
doporučení na čerpadlo Husky 205, které vycházelo cenově něco pod 10 tisíc a
a parametry včetně dopravovaného množství byly dostatečné.
Jenže včera jsem se díval na bližši dokumentaci čerpadel Husky, na
http://public.graco.be/0/?d=178 při zadání hesla "Husky" se k ní dá dostat a
zjistil jsem z charakteristik jiného vibračního čerpadla, že při čerpání
více viskózních látek jako je med klesá dopravované množství až na
několikanásobek původního, takže u husky 205 by to mohlo klesnout klidně na
1-3 litry za minutu, což je dost málo. Asi by bylo vhodnější použít větší
čerpadlo ta 205 je nejmenší. To je ale na nějaké větší konzultace s nimi
nebo na nějakou dipomovou práci o čerpání viskóznějších kapalin, medu,
kečupu apod v potravinářství vibračními čerpadly nebo na nějaké větší
laborování s čerpadly a nádrží medu, zkrátka není to zavedené a vypadá to,
že jen z dostupné dokumentace se nedá jednoznačně říct, jak dalece by tyto
čerpadla byla vhodné pro med. Původně před tou konzultací jsem spíše
uvažoval nějaké pístové čerpadlo Graco než vibrační.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 10:41 AM
Subject: Re: Plnička medu


>
> ----- Zjistil jsem výrobce plniček, bohužel by cena byla okolo 130000 kč
bez
> dopravníku. Výkon mají 300 - 400 kg za hodinu dle velikosti sklenice. Je
> však pouze se zásobníkem, taže je nutné ještě řešit dopravu medu ze sudu
do
> plničky.
> Docela se mi líbí Vᚠnápad s vibračním čerpadlem. Můžu se zeptat
> co bylo důvodem, že jste od této varianty odstoupil?
> Díky Dan Prokeš
>
> > Rozumný tlak na med je od desetin atmosféry, respektive baru. Menší tlak
> > nemá smysl. Jestliže má ta nádoba a píst průměr 40 cm, potom je průřez
> > pístu
> > okolo 1300 cm2, potom v případě požadovaného tlaku půl baru je třeba
> > tlačit
> > na píst silou 650 kg. Jinak tímto způsobem fungují podávací zařízení pro
> > tmely a podobné vysoceviskózní látky, kdy takový píst tlačí tmel ze sudu
> > do
> > vlastního čerpadla, které teprve vytváří potřebný tlak pro dopravu
> > potrubím
> > nebo hadicemi. Bude to záležitost tak v stotisících korun.
> > V případě požadavku na co nejnižší cenu plničky mně připadá jako reálná
> > možnost nádobu shora utěsnit a pomoct výtoku medu tlakovým filtrovaným
> > vzduchem. Přirozeně při splnění určitých bezpečnostních požadavků.
> > Pokud by bylo třeba med čerpat, před nějakou dobou jsem se zajímal o
> > vibrační čerpadla v potravinářském provedení. Vycházejí cenově od 10
> > tisíc,
> > podle katalogu dokáží med na výstupu čerpat do tlaku až 6 - 8 atmosfér a
> > pro
> > plničku by byly vhodné, protože při uzavření ventilu na výstupu se
> > zastaví
> > i čerpadlo, tudíž med, který je uvnitř čerpadla se "nemele" pořád
dokola,
> > jako je u klasických čerpadel.
> > Zase na druhé straně jsou poháněna tlakovým vzduchem s převodem 1:1,
> > takže
> > při použití vzduchu o tlaku třeba 3 bary větší tlak než 3 bary na
výstupu
> > medu nedají a hlavně vyžadují kapaliny s menší viskozitou, takže ten med
> > by
> > musel být ohřátý odhadem tak na 40 st C a dost tekutý. Takže pro
> > jednoduché
> > rychlé plnění by v tomto případě úplně stačil ten stříhací ventil na
> > spodku.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Jan Cervenka" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, November 20, 2005 1:20 PM
> > Subject: Re: Plnička medu
> >
> >
> > Dne sobota 19 listopadu 2005 17:44 Daniel Prokeš napsal(a):
> >> Mám nerezovou stáčecí nádobu na 300kg medu se střihacím ventilem. Je to
> >> pomalé.
> >> Dan P.
> >
> > Nejsem odbornik konstrukter, ale nestacilo by pouzit ze zhora jakysi
pist
> > ?
> > neco na zpusob pistole na kartuse, ale velke a s noznim (nebo motorkem)
> > ovladanim ?
> >
> > Honza
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (193.165.217.66) --- 22. 11. 2005
Re: Pěnový med (13222)

Taky jsem bádal co to je, ale chuově to nevadí.
V Lysý na koferenci o medu povídal někdo, že tady ta pěna nahoře je "Včelařova šlehačka". Že obsahuje ty nejcenější látky v medu. Je prý hloupost jí zkrmovat či vyhazovat.
Toto tvrzení se mi hodí a používám ho při prodeji. Lidi to berou. Až mám obavy, až tam příště ta vrstvička nebude.
Horší to je při prodeji přes prostředníka. Lidi létáčky moc nečtou. A tak mám dvě sorty. Tmavý tekutý pro ně, a pro přímý prodej světlý zkrytalizovaný :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných páikov (13228)

Cena ošetření fumigací na 1 včelstvo je pod 2Kč. Nevím proč by stálo za to hledat levnější variantu ošetření?!?!?!?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 22. 11. 2005
Re: medovina (13226)

>Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou

Dělat teď novou medovinu (kolik měsíců ti to bude trvat než se vyčistí?)jenom proto abych přisladil tu hotovou starou, to mi připomíná Kocourkov. Jestli tam nemᚠdost alkoholu tak se ti ta stará zatím zkazí. Těch pár litrů co mᚠradši doslaď invertovým sirupem a vypij o vánocích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.170.240) --- 22. 11. 2005
Výroba fumigačných páikov

Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická látka sa musí použi aby dobre tleli? Ďakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka S (213.29.5.4) --- 21. 11. 2005
Re: Mezerníky Hofman. (13208)

Zdravím, mezerníky tzv. Hofmanovského typu, dodává fa. Vastoil, www.vastoil.cz, jmenují se mezerníky hofmanovské plastové, položka 3102?, 200ks v balení za 30 kč. Ahoj JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 21. 11. 2005
medovina

Děkuji všem za rady.Řešení vidím v radě Ing.Příleského.Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou.Tohle byl můj první pokus a mám ji 25 litrů.Původně měla být hořká.Přidal jsem do ní kozlík.Ale sladká není ani trochu veškerý med se změnil na alkohol.Pokus o doslazení jsem už popsal.Rozmíchaný med v troše medoviny klesl ke dnu.Trvalo mu to asi měsíc.Přidávaný med jsem nevařil.Možná to byla chyba.
dík Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 21. 11. 2005

Děkuji všem za rady.Řešení vidím v radě Ing.Příleského.Asi udělám další medovinu a smíchám ji s tou hotovou.Tohle byl můj první pokus a mám ji 25 litrů.Původně měla být hořká.Přidal jsem do ní kozlík.Ale sladká není ani trochu veškerý med se změnil na alkohol.Pokus o doslazení jsem už popsal.Rozmíchaný med v troše medoviny klesl ke dnu.Trvalo mu to asi měsíc.Přidávaný med jsem nevařil.Možná to byla chyba.
dík Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (212.80.86.253) --- 21. 11. 2005
odvíčkování

máte někdo zkušenosti s odvíčkováváním horkovzdušnou pistolí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: "Pěnový" med (13222)

I zkrystalizovaný tuhý med obsahuje v sobě tekutou fázi. Krystaly glukózy a
fruktózy v sobě vodu nemají. Takže tuhý med je složen z matrice krystalů
těchto cukrů a prostor mezi nimi je vyplněn roztokem z vody v medu a látek,
které nezkrystalizovaly. Pěnový med vznikne, když se krystalky cukrů v medu
z nějakého důvodu zdvihnou nebo tekutiny ubude třeba odpařením vody a
kapalná fáze už nestihne zaplnit prostory mezi krystaly v horní části medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel T." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 2:34 PM
Subject: "Pěnový" med


> Stejná věc se děje i v uskladněných sklenicích.
> Předpokládám, že je to rozkvášení v pomalé fázi.
> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> Ve sklenici je vidět přes sklo bílá fáze, která jde od koláče na povrchu
> dolů jako když mramor. Po roztavení vyplave bílá fáze nahoru a pro prodej
> nevypadá vábně. Po rozmíchání se ztratí, pokud je med dostatečně tekutý.
> Nemá žádnou navinulou chu, asi proto, že CO2 a ethanol vyprchá nebo ho
> není mnoho. Bílá proto, že C02 vnese do medu plyn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel T. (193.108.106.20) --- 21. 11. 2005
"Pěnový" med

Stejná věc se děje i v uskladněných sklenicích.
Předpokládám, že je to rozkvášení v pomalé fázi.
Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
Ve sklenici je vidět přes sklo bílá fáze, která jde od koláče na povrchu dolů jako když mramor. Po roztavení vyplave bílá fáze nahoru a pro prodej nevypadá vábně. Po rozmíchání se ztratí, pokud je med dostatečně tekutý. Nemá žádnou navinulou chu, asi proto, že CO2 a ethanol vyprchá nebo ho není mnoho. Bílá proto, že C02 vnese do medu plyn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Medovina (13147) (13181) (13184) (13185) (13202) (13203)

No proti gistu žádní dišputát

pepan

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 21, 2005 9:56 AM
Subject: Re: Medovina


> Také nesouhlasím, naopak mám za to, že přidané "příchutě" mají za cíl něco
> zakrýt. Čistá medovina je lahodná a kulaoučká samo o sobě.
> Honza
>
> __________ Informace od NOD32 1.1295 (20051120) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170)

před pár dny tady proběhl odkaz na italskou firmu LEGO
TAM JSEM PŘI DŮKLADNÉ studii viděl několik plniček i na malé výkony
pepan

Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 19, 2005 6:03 PM
Subject: Re: Plnička medu


> Nevim nevim, automaticka plnicka medu, ktera ma kapacitu 19 tun medu za
> mesic pri jednosmennem provozu (600 kg/h) se asi za 50000 prodavat
> nebude, to leda nekde v tureckem bazaru.
> Cenu bych videl tak od ctvrt milionu vyse. Jestli je Vam Vase manzelka
> tak draha?
>
> D. Helmut
>
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Daniel Prokeš
> Datum: 19.11.2005 17:53
>
> >
> > Těch 600 kg stočím do sklenic za 5 hodin, takže předpokládám, že
> > poloautomatická plnička celý proces trochu urychlí. A navíc mě nebudou
> > bolet záda. Volný čas budu raději věnovat manželce, pořípadě jiné práci.
> > Doufám, že cena by se mohla pohybovat okolo 50000 kč.
> > Dan P.
> >
> >> 600 kg medu do dvou hodin?
> >> to je za smenu 2,4 tuny!
> >> Takovy dotaz bych dal rovnou firme ke zpracovani objednavky, kdyz se
> >> jedna o profesionalni stacirnu medu.
> >> Desetitisice za zakoupeni zarizeni urcite nebudou v tomto pripade
> >> hrat roli.
> >>
> >> D. Helmut
> >>
> >>
> >> --- Original Nachricht ---
> >> Absender: Daniel Prokeš
> >> Datum: 19.11.2005 16:07
> >>
> >>>
> >>> Jednorázově stáčím do sklenic 600 kg medu. Mám představu, že tohle
> >>> množství by mělo být zpracované do dvou hodin, takže 400 - 500 sklenic
> >>> za hodinu.Součástí plničky by mělo být i čerpadlo, kterým by se med
> >>> dopravoval přímo ze sudu.
> >>> Dan Prokeš
> >>>
> >>>
> >>>> otázkou je ojaký ti jde výko nebo oběm stáčeného medu
> >>>> pepan
> >>>> ----- Original Message -----
> >>>> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> >>>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >>>> Sent: Friday, November 18, 2005 11:48 PM
> >>>> Subject: Plnička medu
> >>>>
> >>>>
> >>>> Máte někdo nějaké zkušenosti s plničkou medu?
> >>>> Můžete mi dát adresy na webové stránky výrobců,
> >>>> či prodejců?
> >>>> Děkuji!
> >>>> Daniel Prokeš
> >>>>
> >>>> __________ Informace od NOD32 1.1291 (20051118) __________
> >>>>
> >>>> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> >>>> http://www.nod32.cz
> >>>>
> >>>
> >>>
> >
> >
>
> __________ Informace od NOD32 1.1294 (20051120) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Aleš Příleský (e-mailem) --- 21. 11. 2005
RE: medovina (13200)

Tato cesta není řešením. Ve vykvašené medovině již nejsou žádné kvasinky a
tím pádem med nemůže vstoupit do kvasné reakce a znovu vykvasit.
Osobně se mi zdá nejlepší řešení nechat původní medovinu a udělat novou s
vyšším poměrem medu - při měření moštoměrem tak 28-30 kg cukru/hl. Z obou
medovin pak "namixovat" požadovanou sladkost.
Myslím, že je dost zájem spíše o nesladkou medovinu.

Aleš

-----Original Message-----
From: Milan [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Sunday, November 20, 2005 5:44 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina


K výrobě medoviny jsem použil Dolské kvasinky a medovina kvasila intenzivně
dva měsíce.Jenže nyní není sladká.Dosladil jsem medem který jsem rozpustil
v dokvašené medovině.Teď med který jsem dodal pomalu klesá ke dnu.Máte
zkušenosti s doslazováním medoviny?
Milan




--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.362 / Virus Database: 267.13.4/175 - Release Date: 18.11.2005

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 11. 2005
"Pěnový" med

Nechal jsem v barelu ztuhnout květový med. Dnes jsem ho chtěl rozpustit a když jsem ho otevřel našel jsem na jeho povrchu asi palec silnou vrstvu skoro bílého ztuhlého pěnového medu. Chutná velmi dobře, je lehký a vzdušný. Dal by se přirovnat k Tureckému medu, nebo bílé čokoládě.
Nemáte někdo stejnou zkušenost? Nevíte, jak k tomu mohlo dojít, případně jak takovýto med vyrobit?
Myslím, že by to bylo zajímavé zpestření nabídky.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Medzerníky na rámiku. (13174) (13180) (13197)

Hřebík nesmí mít ostrou špičku, ale tupou, ostrá špička se nějakými kleštěmi
apodobně uštípne nebo ubrousí. Potom se laka nerozštípne. Starý praxi
vyzkoušený recept na tenké laky z měkkého dřeva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 16, 2005 6:45 AM
Subject: Re: Medzerníky na rámiku.


> Dobrý nápad. Má jenom jednu vadu, že se musí otvory pro mezerník
> předvrtávat, aby poměrně silný hřebík rámek nerozštípl.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Anton Turčáni" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 19, 2005 9:34 PM
> Subject: Re: Medzerníky na rámiku.
>
>
> > Pre p.Koubu
> > Verím Vám, že z môjho popisu Ste nezmúdrel. Jednoducho som vynechal to
> > základné a to z čoho a ako vyrábam medzerníky. Preto popis zopakujem a
> > doplním. Je fakt, že všetko sa dá kúpi, ale český a slovenský včelár
> > prežíva len preto, že si dokáže sám vyrobi veža pomôcok,a tým znižuje
> > náklady na výrobu 1 kg medu.
> > Základom medzerníka je obyčajný klinec (v predaji sú medené, pocinkované
a
> > iné) používaný na pripevňovanie térového papiera, ktorý má širokú
hlavičku
> > (10 mm), je dlhý 25-30 mm a priemer 2,5-3 mm. Tento klinec sa dá použi
i
> > bez sformovania hlavičky do pologužata, ale upravená hlavička sa lepšie
> > zasúva do uličky medzi rámikmi, ak máme úle prístupbné od zadu, je dobrý
> > klinec aj bez úpravy.
> > Na formovanie klinca na medzerník potrebujeme jednoduchý prípravok,
ktorý
> > si dokáže vyrobi každý včelár. Použijeme k tomu vyradený oknový či
> > dverový
> > pánt s priemerom 10-12mm, s pologužatým zakončením. Do telesa pánta v
> > strede vyvŕtame otvor väčšieho priemeru asi 3-3,5 mm ako je klinec, do
> > hĺbky väčšej ako je dĺžka klinca, teda 35 mm. Na razník ktorým budeme
> > formova hlavičku klinca do gužata, potrebujeme kovovú tyčku dlhú 80 až
> > 100
> > mm dlhú. Na jednom konci vyvŕtame jamku hlbokú 3- 5 mm vrtákom,priemeru
> > 10-12 mm,aj dierka a lôžko na raznici musí by centrické. Prípravok,
jeho
> > dolnú čas upevníme vo zveráku alebo ho privaríme na kus železa aby mal
> > dobrú stabilitu, vložíme klinec, hlavičku prikryjeme raznicou, na ktorú
> > pár
> > ráz udrieme kladivom. Hotový medzerník zatlčieme do predvŕtanej dierky
na
> > bočnej latke rámika, vždy v jej strede a to vpravo. Druhý medzerník z
> > druhej strany vžavo. Dá sa to využi pri vkladaní plásta do medometu pri
> > vytáčaní medu, pretože sa dá zavesi na hornú čas koša čím presne
> > kopíruje sie aplást nedeformuje. Ide to rýchlo a bezpečne. V zime mám
> > tožko času, že bez problémov nychystám dostatok medzerníkov, ktoré sú
> > nezničitežné a po likvidácii staršieho rámika ich môžem znovu použi.
> > Hoffmanove plecnaté rámiky sú dobré, ale sú značne drahé a bez vhodného
> > prípravku ich nevyrobíte. Kto kočuje dá si na bočnú latku 2 medzerníky.
> > Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170)

Rozumný tlak na med je od desetin atmosféry, respektive baru. Menší tlak
nemá smysl. Jestliže má ta nádoba a píst průměr 40 cm, potom je průřez pístu
okolo 1300 cm2, potom v případě požadovaného tlaku půl baru je třeba tlačit
na píst silou 650 kg. Jinak tímto způsobem fungují podávací zařízení pro
tmely a podobné vysoceviskózní látky, kdy takový píst tlačí tmel ze sudu do
vlastního čerpadla, které teprve vytváří potřebný tlak pro dopravu potrubím
nebo hadicemi. Bude to záležitost tak v stotisících korun.
V případě požadavku na co nejnižší cenu plničky mně připadá jako reálná
možnost nádobu shora utěsnit a pomoct výtoku medu tlakovým filtrovaným
vzduchem. Přirozeně při splnění určitých bezpečnostních požadavků.
Pokud by bylo třeba med čerpat, před nějakou dobou jsem se zajímal o
vibrační čerpadla v potravinářském provedení. Vycházejí cenově od 10 tisíc,
podle katalogu dokáží med na výstupu čerpat do tlaku až 6 - 8 atmosfér a pro
plničku by byly vhodné, protože při uzavření ventilu na výstupu se zastaví
i čerpadlo, tudíž med, který je uvnitř čerpadla se "nemele" pořád dokola,
jako je u klasických čerpadel.
Zase na druhé straně jsou poháněna tlakovým vzduchem s převodem 1:1, takže
při použití vzduchu o tlaku třeba 3 bary větší tlak než 3 bary na výstupu
medu nedají a hlavně vyžadují kapaliny s menší viskozitou, takže ten med by
musel být ohřátý odhadem tak na 40 st C a dost tekutý. Takže pro jednoduché
rychlé plnění by v tomto případě úplně stačil ten stříhací ventil na spodku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 20, 2005 1:20 PM
Subject: Re: Plnička medu


Dne sobota 19 listopadu 2005 17:44 Daniel Prokeš napsal(a):
> Mám nerezovou stáčecí nádobu na 300kg medu se střihacím ventilem. Je to
> pomalé.
> Dan P.

Nejsem odbornik konstrukter, ale nestacilo by pouzit ze zhora jakysi pist ?
neco na zpusob pistole na kartuse, ale velke a s noznim (nebo motorkem)
ovladanim ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Robert Zacek (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Mezern?ky (13132) (13146) (13167) (13198)

Já ten systém taky používám - zdědil jsem to. Zatím mám oba mezerníky na boční loučce, ale napadlo mě jestli by nebylo lepší dát jeden na horní loučku. Nevíte někdo důvod proč ho tam nedat? Díky.
Bob

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Predmet: Re: Mezern?ky
> Datum: 20.11.2005 09:40:36
> ----------------------------------------
> Zdravím Jirku S.
> Také používám mezerníky na protilehlích stranách louček
> již 13 let. A jsem s nimi spokojen. Mám je tak natlučeny na všech rámcích.
> Žádné problémy nikdy nebyly. Lepší je už asi jen hofmanův rámek. Není
> problém ani s odvíčkovačem.
>
> Zdravím
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 21. 11. 2005
Re: MP - 10 FUM (13114) (13123) (13129) (13133) (13141) (13142) (13148) (13150) (13162)

Pan Radim Polášek dne 17.11.05 napsal:
)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Znamená to, že jednu lahvičku M-1AER vlejeme do 22,5 ml acetonu nebo možná
čistého alkoholu a získáme 5 lahviček - 25 mililitrů MP-10 FUM.
Předpokládám, že případné příměsi v M-1 AER jsou bezvýznamné. Předpokládám
taky, že výrobce - VUVČ v Dole může mít jiný názor, i když ty příměsi mohou
být skutečně bezvýznamné.
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Opravdu jiný názor má - neředit !! - inf. VÚVč Dol

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Mezern?ky

Při vytahování plástu se tento velice snadno poškodí o mezerníky sousedního
plástu umístěné na horní loučce.

Milan Čáp

>Já ten systém taky používám - zdědil jsem to. Zatím mám oba mezerníky na
>boční loučce, ale napadlo mě jestli by nebylo lepší dát jeden na horní
>loučku. Nevíte někdo důvod proč ho tam nedat? Díky.
Bob



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Štefan (e-mailem) --- 21. 11. 2005
RE: "Pěnový" med (13210)

ked som sa na to pytal pred niekolkymi rokmi starych cvelarov co je to tak
povedali ze je to speneny med ktory obsahuje
med, pel, propolis, vosk a vsetko co sa moze dostat pri vytacani do medu.
vacsinou to robi jarny med.

ale kazdy mi povedal ze je to vlastne nazdravsia podoba medu, lebo obsahuje
uplne vsetko aj ked si ludia pri kupe myslia ze je to skysleny med. preto
ked sa necha med postat cize vycirit tak sa vzdy z vrchu tato "pena"
pozbiera.

ja osobne ju knzumujem ako ako cisty med ked ju pozbieram



Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: medovina

PROBLÉM PAK JE , ŽE PŘI KONCENTRACÍCH VYŠŠÍCH SE ROSTOK HŮŘE ROZKVÁŠÍ.
DŮVODEM JSOU PŘIROZENÉ KONZERVAČNÍ LÁTKY OBSAŽENÉ V MEDU


----- Original Message -----
From: "Ing. Aleš Příleský" <ales.prilesky/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 20, 2005 7:09 PM
Subject: RE: medovina


> Tato cesta není řešením. Ve vykvašené medovině již nejsou žádné kvasinky a
> tím pádem med nemůže vstoupit do kvasné reakce a znovu vykvasit.
> Osobně se mi zdá nejlepší řešení nechat původní medovinu a udělat novou s
> vyšším poměrem medu - při měření moštoměrem tak 28-30 kg cukru/hl. Z obou
> medovin pak "namixovat" požadovanou sladkost.
> Myslím, že je dost zájem spíše o nesladkou medovinu.
>
> Aleš
>
> -----Original Message-----
> From: Milan [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Sunday, November 20, 2005 5:44 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: medovina
>
>
> K výrobě medoviny jsem použil Dolské kvasinky a medovina kvasila
intenzivně
> dva měsíce.Jenže nyní není sladká.Dosladil jsem medem který jsem rozpustil
> v dokvašené medovině.Teď med který jsem dodal pomalu klesá ke dnu.Máte
> zkušenosti s doslazováním medoviny?
> Milan
>
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.1.362 / Virus Database: 267.13.4/175 - Release Date: 18.11.2005
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1295 (20051120) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: "Pěnový" med

občas se to stává známe to ze sklenic do kterých byl stočen me po po stáčení
a při přirozeném tuhnutí vytvořil bílé mapy což se nepovažuje za vadu medu
a je to obdoba pastovaného

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 20, 2005 7:01 PM
Subject: "Pěnový" med


Nechal jsem v barelu ztuhnout květový med. Dnes jsem ho chtěl rozpustit a
když jsem ho otevřel našel jsem na jeho povrchu asi palec silnou vrstvu
skoro bílého ztuhlého pěnového medu. Chutná velmi dobře, je lehký a vzdušný.
Dal by se přirovnat k Tureckému medu, nebo bílé čokoládě.
Nemáte někdo stejnou zkušenost? Nevíte, jak k tomu mohlo dojít, případně jak
takovýto med vyrobit?
Myslím, že by to bylo zajímavé zpestření nabídky.

Milan Čáp

__________ Informace od NOD32 1.1295 (20051120) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Medzerníky na rámiku. (13174) (13180) (13197)

Dobrý nápad. Má jenom jednu vadu, že se musí otvory pro mezerník
předvrtávat, aby poměrně silný hřebík rámek nerozštípl.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 19, 2005 9:34 PM
Subject: Re: Medzerníky na rámiku.


> Pre p.Koubu
> Verím Vám, že z môjho popisu Ste nezmúdrel. Jednoducho som vynechal to
> základné a to z čoho a ako vyrábam medzerníky. Preto popis zopakujem a
> doplním. Je fakt, že všetko sa dá kúpi, ale český a slovenský včelár
> prežíva len preto, že si dokáže sám vyrobi veža pomôcok,a tým znižuje
> náklady na výrobu 1 kg medu.
> Základom medzerníka je obyčajný klinec (v predaji sú medené, pocinkované a
> iné) používaný na pripevňovanie térového papiera, ktorý má širokú hlavičku
> (10 mm), je dlhý 25-30 mm a priemer 2,5-3 mm. Tento klinec sa dá použi i
> bez sformovania hlavičky do pologužata, ale upravená hlavička sa lepšie
> zasúva do uličky medzi rámikmi, ak máme úle prístupbné od zadu, je dobrý
> klinec aj bez úpravy.
> Na formovanie klinca na medzerník potrebujeme jednoduchý prípravok, ktorý
> si dokáže vyrobi každý včelár. Použijeme k tomu vyradený oknový či
> dverový
> pánt s priemerom 10-12mm, s pologužatým zakončením. Do telesa pánta v
> strede vyvŕtame otvor väčšieho priemeru asi 3-3,5 mm ako je klinec, do
> hĺbky väčšej ako je dĺžka klinca, teda 35 mm. Na razník ktorým budeme
> formova hlavičku klinca do gužata, potrebujeme kovovú tyčku dlhú 80 až
> 100
> mm dlhú. Na jednom konci vyvŕtame jamku hlbokú 3- 5 mm vrtákom,priemeru
> 10-12 mm,aj dierka a lôžko na raznici musí by centrické. Prípravok, jeho
> dolnú čas upevníme vo zveráku alebo ho privaríme na kus železa aby mal
> dobrú stabilitu, vložíme klinec, hlavičku prikryjeme raznicou, na ktorú
> pár
> ráz udrieme kladivom. Hotový medzerník zatlčieme do predvŕtanej dierky na
> bočnej latke rámika, vždy v jej strede a to vpravo. Druhý medzerník z
> druhej strany vžavo. Dá sa to využi pri vkladaní plásta do medometu pri
> vytáčaní medu, pretože sa dá zavesi na hornú čas koša čím presne
> kopíruje sie aplást nedeformuje. Ide to rýchlo a bezpečne. V zime mám
> tožko času, že bez problémov nychystám dostatok medzerníkov, ktoré sú
> nezničitežné a po likvidácii staršieho rámika ich môžem znovu použi.
> Hoffmanove plecnaté rámiky sú dobré, ale sú značne drahé a bez vhodného
> prípravku ich nevyrobíte. Kto kočuje dá si na bočnú latku 2 medzerníky.
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 21. 11. 2005
RE: Mezerníky

Mezerníky na jedné staně rámku jsem převzal po svém předchůdci, systém mi již léta vyhovuje. Akorát jsem udělal jedno vylepšení, na levou stranu přední stěny každého nástavku jsem natloukl dva mezerníky, aby nebyl první rámek opřen levou loučkou o přední stěnu.
Zdraví Pavel


> Umístění mezerníku na rámku vždy jen na levé boční loučce při pohledu
> zepředu. Když rámek otočím o 180 stupňů, tak mám při pohledu na rámek
> mezerník opět na levé boční loučce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (e-mailem) --- 21. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170)


----- Zjistil jsem výrobce plniček, bohužel by cena byla okolo 130000 kč bez
dopravníku. Výkon mají 300 - 400 kg za hodinu dle velikosti sklenice. Je
však pouze se zásobníkem, taže je nutné ještě řešit dopravu medu ze sudu do
plničky.
Docela se mi líbí Vᚠnápad s vibračním čerpadlem. Můžu se zeptat
co bylo důvodem, že jste od této varianty odstoupil?
Díky Dan Prokeš

> Rozumný tlak na med je od desetin atmosféry, respektive baru. Menší tlak
> nemá smysl. Jestliže má ta nádoba a píst průměr 40 cm, potom je průřez
> pístu
> okolo 1300 cm2, potom v případě požadovaného tlaku půl baru je třeba
> tlačit
> na píst silou 650 kg. Jinak tímto způsobem fungují podávací zařízení pro
> tmely a podobné vysoceviskózní látky, kdy takový píst tlačí tmel ze sudu
> do
> vlastního čerpadla, které teprve vytváří potřebný tlak pro dopravu
> potrubím
> nebo hadicemi. Bude to záležitost tak v stotisících korun.
> V případě požadavku na co nejnižší cenu plničky mně připadá jako reálná
> možnost nádobu shora utěsnit a pomoct výtoku medu tlakovým filtrovaným
> vzduchem. Přirozeně při splnění určitých bezpečnostních požadavků.
> Pokud by bylo třeba med čerpat, před nějakou dobou jsem se zajímal o
> vibrační čerpadla v potravinářském provedení. Vycházejí cenově od 10
> tisíc,
> podle katalogu dokáží med na výstupu čerpat do tlaku až 6 - 8 atmosfér a
> pro
> plničku by byly vhodné, protože při uzavření ventilu na výstupu se
> zastaví
> i čerpadlo, tudíž med, který je uvnitř čerpadla se "nemele" pořád dokola,
> jako je u klasických čerpadel.
> Zase na druhé straně jsou poháněna tlakovým vzduchem s převodem 1:1,
> takže
> při použití vzduchu o tlaku třeba 3 bary větší tlak než 3 bary na výstupu
> medu nedají a hlavně vyžadují kapaliny s menší viskozitou, takže ten med
> by
> musel být ohřátý odhadem tak na 40 st C a dost tekutý. Takže pro
> jednoduché
> rychlé plnění by v tomto případě úplně stačil ten stříhací ventil na
> spodku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, November 20, 2005 1:20 PM
> Subject: Re: Plnička medu
>
>
> Dne sobota 19 listopadu 2005 17:44 Daniel Prokeš napsal(a):
>> Mám nerezovou stáčecí nádobu na 300kg medu se střihacím ventilem. Je to
>> pomalé.
>> Dan P.
>
> Nejsem odbornik konstrukter, ale nestacilo by pouzit ze zhora jakysi pist
> ?
> neco na zpusob pistole na kartuse, ale velke a s noznim (nebo motorkem)
> ovladanim ?
>
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 13207 do č. 13267)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu