Včelařská konference

Zkus:

MUDR. VLADIMÍR ŠUMERA

VSUMERA/a/SEZNAM.CZ

Dost informací je na VF, nebo Dymák 3.2023

Ale není to primárně léčba varoázy ale spíš prevence úhynů potlačením vlivů virů a NC.

Dobrý den.
Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.
Přeji příjemný den.

Podle mne budou na jednoduchých měřidlech založených na měrné hustotě nebo povrchovém napětí vycházet hausnumera, protože v medovině může být spousta různých látek, které to budou ovlivňovat. Muselo by se to kalibrovat na medovinu vyrobenou vždy stejně podle stejného receptu.

Zdravím.
Ako tu čítam,tak to skúšali klasickým liehomerom čo samozrejme nejde ale čo tak skusiť to vínomerom....to by snad mohlo isť kedže maá aj stupnicu do 25°

Úplně stejně jak velutina dostanou zabrat i naši hmyzáci, co zimují podobně coby oplozené samičky a za toho tepla se probudili a rozjeli. Čmeláci, včely samotářky, někteří motýli, vosy, sršni....

Přesně tak, zaleze a přečká to. Dostane se do stavu hybernace i kdyby první plod uhynul tak začne znova a vývoji hnízda bude trochu posunutý. Na druhou stranu to může znamenat že se nestihne vylíhnout na podzim pohlavní generace nebo se vylíhne a nestihne se spářit Takže tím by to mohlo šíření velutiny na našem území alespoň z části omezit. Stejně si myslím že se tady bude vyskytovat spíše sporadicky to znamená víceméně hnízda vznikla s importovaných matek na jaře dovezených ne z těch které tady přečkají zimu. Čas ukáže.

Viděl jsem mapu předpokládaného rozšíření velutiny, sahá až dost vysoko do Skandinávie. Takže bude chladu dost odolná.
Řekl bych, že pokud je u nás, začala královna budovat v předchozích teplých dnech první buňky primárního hnízda a nyní za ochlazení v něm bude zalezlá a zkusí ten týden přežívat.

Pro velutinu asi podobný vpád studeneho vzduchu nicmoc, to ve Francii a ve Španělsku nezažije.

Podle dlouhodobé předpovědi týden má být podprůměrně chladný a pak se to má pomalu postupně až do konce dubna oteplovat.
Snůška z řepky byla ale vždycky na hranici možností včel. Například ke konci socíku řepka rozkvétala tak 15 - 25 dubna, včely se navážely o takových 3 - 5 dnů později do plně rozkvetlé řepky. A každý druhý třetí rok přišlo po zavezení včel do řepky ochlazení. V noci k nule, přes den tak 5 - 10 stupňů. My jsme kočovali z předhůří Beskyd víc na sever víc do roviny a tam byly stanoviště na poli skoro vždy otevřená od severu, takže větrno. Česna spodních včelstev v kočovném včelínu tak 130 cm nad zemí, horních tak 180. Včelky létaly, sbíraly, ale praly se s větrem a když přišla přeháňka, bylo to ještě horší. Na zemi bylo plno mrtvých včel a první týden na řepce včelky pravidelně zeslábly. Asi to včely i ozdravovalo, uhynuly spíš ty slabší, nakažené nebo možná nesoucí roztoče. V druhé polovině řepky v květnu už i chladná perioda počasí byla teplejší a včely ji využily k snůšce.

Tak podle dalši už zase ne.Aby se v tom prase vyznalo.

Podle aktulizace z dneška to už 23.4.bude znova v řepkách a na jabloních bzučet.Jsem zvědavý,kolikrát to ještě změní.
Pamatuju rok,kdy byla řepka 2 dny za sebou "bílá" a na med to nemělo vliv.Ten rok dík chladnu kvetla strašně dlouho a točilo se z ní dokonce 2x.A to včely létaly vždy jen pár hodin po poledni.A donesly spoustu nektaru,stihaly ho uložit pod strop,ani rojovka nebyla žádná hrůza.

Podle předpovědi to má být více než týden.

Vážení přátelé, nabízím k prodeji zralé matečníky plemene Buckfast. Minimální odběr 20 ks. Nutná rezervace předem. Cena za matečník včetně DPH 150 Kč. ¨
Tomáš Polách, Peckova 61, Čejkovice 69615, mob. 792363481. https://zvirata.bazos.cz/inzerat/184145265/zrale-matecniky-buckfast.php

Ochlazení má trvat týden,pro rozvoj včelstev nic neobvyklého,zásob a pylu mají nanošeno mraky.Za týden se vylíhnou masy včel,což lze kontrolovat pohledem z podmetu.Kdyby bylo vyvěšení extrémní,nejjednodušší je podsadit jim další bednu pod nohy,hlava zůstane v teple.

Viděl jsem první letošní medovici.
Na javorech babyka a mléč.

Tak dalo se to čekat, bývá pravidlem, že když je na jaře předčasně teplo, počasí to vyrovná návratem zimy.
Řekl bych, že na 98 % pomrznou ořešáky. Ty u nás právě raší a odkvétají a padají jim jehnědy.

Může z toho být taky dlouhé ochlazení běhěm kterého pomalu odkvete řepka - ale bez včel. Co mají nasbíráno doteď je jejich.

A ovoce roste v supermarketech za každého počasí :-)

Co říkáte na nadcházející citelné ochlazení ? Kvetoucí stromy dostanou na frak, pokud to půjde pod nulu tak sbohem ovoce.
Ale co včely dají se na to nějak připravit nebo nechat být? Zásob nektaru i pylu mají po současných teplých dnech snad dostatek.
Budou se rojit? Zvětšit prostor dřív?, v tom chladu do nich asi nepůjde určitě týden jít.

Jasně , ty obrovské dávky léčiva v dlouhodobých nosičích jsou prakticky vždy finální etapa využití té účinné látky.
Tam není jiná cesta než léčivy s tou účinnou látkou na aspoň 5 - 10 let z léčení včelstev vyřadit a roztoče likvidovat něčím jiným. Teprve potom odolnost toho roztoče na léčivo může začít poklesávat a léčení zase může být účinné.
Jenže komu by se, za prvé do toho chtělo, zakázat léčiva, která ještě částečně fungují a vystavit se tlaku včelařů, co jim kvůli tomu včely zahynou. A za druhé muselo by se to zakázat, vzhledem k propojení zemí EU, najednou v celé EU.
A za třetí, kvůli zeleným kazisvětům, jak se to zakáže, už by se nemuselo podařit po letech znova obnovit využití těch látek v léčení varoa.

Snižena účinnost varidolu už je, klíckaři matek by mohli vyprávět, ani oni už nedokáží s Varidolem vybít všechny roztoče. Ale 50% snad ještě ne?, tolik se uvádělo na některých místech s Gabonem PF.

Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Ten důvod je, že v Dole nejsou volové, a je jim jasný že jakmile by byl ve větší míře apitraz v dlouhodobém nosiči končí Varidol na podzimní fumigaci jako jedno z mala ještě účinných léčiv s minimální dávkou na úl.

I když na podzim rikal v Nasavrkách Sedláček, že podle jeho pozorování ma v současné době fumigace Varidolem i bez plodu poloviční účinnost. V nižších stanovištích méně, ve vyšších polohách o neco víc. Ale neřekl jak k tomu došel. Jeho je třeba brát s rezervou.

A potom je ještě Apivar ten distribuuje u nás MH vet .
Pokud vím z těch větších včelařů Zelený ho měl v oblibě.

Za mě cesta do pekel, a přesně jak se tady píše. Dopadne to stejně jak s Gabony. Rezistence

Apitraz 500 mg
Léčivá látka:       Amitrazum
Cílový druh zvířat:       včelstva včely medonosné(Apis mellifica)
Léková forma:       Proužek do úlu
Datum registrace:       11. 5. 2016
Registrační číslo:       96/034/16-C
Držitel rozhodnutí o registraci:       Laboratorios Calier S.A.
C/Barcelonés, 26 (Pla del Ramassá)
Les Franqueses des Valles (Barcelona)
Phone: +34 938 495 133, Fax: +34 938 401 398
Email: xmercader/=/calier.es
ATC vet. kód:       QP53AD - Amitraz
Farmakoterapeutická skupina:       Amidines
Omamné a psychotropní látky:       Ne
       Včelstva Včely Medonosné(Apis Mellifica)
Med: 0 d. Nepoužívejte během snůšky. Nevytáčejte med z plodového nástavku. Nevytáčejte med v průběhu 6 týdnů nebo 10 týdnů, kdy probíhá ošetření. Plodové plásty by měly být minimálně každé tři roky vyměněny za nové mezistěny. Plodové rámky nepoužívejte jako rámk

A co Apitraz, koňská dávka 500mg Amitrazu. Ten je bohužel už dostupný a myslím že i schválený VLP. Je to dlouhodobý nosiče jako Gabon, akorát s 1000x větší dávkou než se zapalovaly fumigační pásky. Jak to dopadne je jasné, stejně jako s Gabonem.

Amitraz by v nějakém pórovitém nosiči měl být méně stálý a jeho okamžitá toxicita o dost vyšší než u pyrethroidů.
Proto se na dlouhodobé nosiče typu Gabon hodí mnohem méně.
Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Chlapi neblbněte s tím. To už jsem taky někde slyšel jak si v některých zo chválí výrobu dlouhodobých nosičů s amitrazem, oni do toho prý namáčí tácky od piva a používají jako gabóny roztoči se jen sypou.
Myslel jsem si že je problém sehnat tekutý Varidol v takovém množství.. Ale jak je vidět asi to problém není . Jenomže Tímhle si zaděláváme na rezistenci pak už nebude na podzimní ošetření fungovat nic. Zbyde jen šťavelová na pokap.

Nabízím k prodeji 4 litry 12,5% amitrazu (varidolu).
Rok výroby 2024. Můžu poslat poštou na dobírku nebo osobně.
1 litr 1350,- Kč.
Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615
mob. 792363481

Uvidí se.

To tak klidně může být Radime. Předpovědi dávají na 15 až 17 dubna dost rapidní ochlazení na 6 až 8 stupňů. Na to jak je teď a v jakém stavu je vegetace i včelstva nic moc výhled. Když to bude pár dní tak snad Ok ale kdyby to mělo být delší období tak žádná sláva.

Nebo mohou včely zesílit a nabrat zásoby a potom je studenější počasí uzamkne v úlu a rojení naopak bude.

Rojení je i podle síly. Letos se většina včelstev vyrojit asi nestihne, koncem dubna řepka dokvete, to se dostanou akorát do síly - bohužel pozdě. Jsou včelstva silná už teď, ale těch je na prstech jedné ruky.

A když je dříve snůška, bude taky dříve i rojení?

Ale stihne.Mám pár rezerv na 24.Při rotaci nástavků jsem mezi dal mateří mřízku a leskne se to hezky.Mají doneseno víc než kmenová,kde se vše mění na masu plodu.Mrkněte chlapci na Včelařské fórum téma optimalizované plodiště.A podumejte.

Na Ostravsku kvete taky už řepka, včely na ni létají a nosí. Akorát vzhledem k datumu nejsou včelstva v dostatečné síle, průměrně chybí 1 nástavek včel, v nástavcových úlech to na medníky to není. Je to logické když je začátek dubna. Podstatné bude jak vyjde počasí v druhé polovině řepky a v dokvětu kdy bude nějaká šance na med u většiny včelstev.

Máte to někde jinak? prostě u nás letos průměrné včelstvo snůšku asi nestihne.

U nas neskutocna znaska ,dnes 19'c v tieni,jasno,bezvetrie,v plnom kvete ceresne,hrusky,pupava,vrby,uz aj repkove lany zacinaju do zlta..na vikend hlasia teploty uz bliziace sa k tridsiatkam .. vlahy je zatial dostatok.trnavsko 150-200 nmv

Dobrý vtip na apríla.
Přeji příjemný den

U nás, severní předhůří Beskyd jižně od Ostravy taky už to kvete, třešně, hrušně...
Akorát mně ty květy připadaly pomačkané nebo vysušené větrem.

Josefe to jsi to musel odhalit ihned. Díval jsem se do páru včel ve středu a něco v sobotu silný vítr ,ale s tou silou zakladení sedmi rámku jak tady čtu,tak to moje včely asi nezvládájí přezimování v dobré síle.Tak dnes jsem viděl první vlaštovky už začínají kvést hrušky ryngle.

Jako apríl dobré.4 dny tak fučí,ze jsem nenašel odvahu do včel vlézt.Od 10 opět silný přínos vody,s nektarem v tom větru nic moc.

Ráno po šmigrustě 22 stupnů jsem kouknul do včel. Díky za to,že byla doma celá rodina tak jsem se rozhodl ,že dnes budeme točit první letošní med. Není ho mnoho z deseti včel tři konvy dík včelám za to.

Sever ostrava taky rozkvétají třešně, slivky jsou v plném květu, nekvetou jen jabloně, ale jsou před otevřením.

Venku tak jako každý den opět krásných 70km/h vichřica, včely si to ,,užívají", na obloze včera i dnes dekl z prachu nebo co to je.

Svět se zbláznil.Rozkvétají třešně.

Fučí zrovna do česen,ale nosí krásně.K rozkvetlým kyticím mirabelek to mají 20 m.Snad se do nich zitra poprvé mrknu.Některé už budou zralé na přidání.

Fuci aj tu uz niekolko dni od juhu,teploty su vysoke,dnes to oblizovalo uz 20'C

Díky. Měl jsem takové tušení, tady okolí Ostravy ještě nekvete, ale porost řepky je na konec března celkem vysoký. Slabší včelstva asi snůšku nestihnou.

Teď ke všemu denně 60km/h fičák, dopoledne včely létají, pak zalezlé mlátí to s něma před včelínem. To už je snad poslední roky jarní vichřice vkuse.

U nas uz sem tam vidim kvet ,uz sa to pri tychto teplotach dlho nezdrzi.. trnavsko ..

Už rozkvétá někde řepka, třeba tradičně na jižní moravě nebo slovensku?

Kvetení meruněk na jaře

Ráno -4 stupně.

Jestli nezmrznou tak jako vloni ještě před květem, protože březen za kamna vlezem a radši ani nevylezem. Jako vloni, většina jabloní ani nerozkvetla, třešně rozkvetly uvnitř černé, ale slivky vydržely.

Nejen řepka. Rozkvetou i jabloně.

U nás rané jívy odkvetly, teď kvetou ty pozdnější, zároveň kvete myrobalán, meruňka, magnolie a taky místní mirabelka. Rybíz je už odkvetený.
Holt jsou vidět složité vztahy těch rostlin k rašení a kvetení k nízkým teplotám na jaře i době zimního odpočinku.
A kde jsou trochu větší dispozice k mrazům, tak tam letos ty květy zase pomrznou.

Člověka by kleplo.Zároveň kvetou jívy,meruňky a mirabelky.To svět neviděl.Když se tak dívám jak potahuje řepkatak rozkvete koncem března.

Po velkém úhynu borovic v lesích, kdy zrezly a uschly, se šíří Evropskou unií další parazit, připomínající z dálky a velikostí velká sršní hnízda v koncích větví.

Jde o obrovská množství bílých hedvábných hnízd a vyskytuje se již na mnoha tisících hektarech borovic.

Opravdu velká množství bílých chuchvalců. Až pojedete přes italské dolomity, koukněte na pohádkové skály plných hnízd Thaumetopoea pityocampa Schiff.

odkaz na google obrázek:
https://tinyurl.com/ct779kde


Skutečnost a velikost napadení touto housenkou, vypadá hrozivěji, než se píše ve zprávách.

Právě že amatér může šlechtit radikálně. Protože si může dovolit nemít nebo mít výrazně menší výnos než profesionál nebo komerční chovatel matek přechodně pár let prodávat matky se znatelně horším výnosem nebo jinak zdánlivě horší.
Profesionální včelař je otrokem své prosperity, nemůže přestat kvůli šlechtění prosperovat a na roky významně snížit svou produktivitu, protože by zkrachoval. Pokud zavádí do šlechtění nějaké své změny, tak pouze pomaloučku pozvolňoučku a mezitím může být snadno předběhnut.
Přirozeně zase amatér nemůže mít tak velkou šlechtitelskou základnu, ta nevýhoda ale částečně padá, pokud je krajina dost zavčelená, protože skrz oplozování matek trubci se toho šlechtění účastní i okolní včelaři. Případně když šlechtitel okolním včelařům nějaké matky rozdává.
A prosím když odpovídáte tématem ve vláknu na nějaký stávající příspěvek, přidávejte příspěvky tlačítkem "odpovědět do diskuze...." nezakládejte nový příspěvek.

Včely končí, nezabrání tomu ani milion rad a informací od Olivera. Ten si užívá své vybudované popularity a sbírá informace od "dárců" jak jen může. Po celém světě. Hlavně důkazy a průkazy všech možných testů, kdo mu co poskytne. Pokud to včelám pomůže? Pochybuji. Je ovšem velmi zběhlý v hodnocení. Celá věda okolo včel při pohledu na ztráty, je jak žaludek na vodě. Nic moc.

A ještě okolo Olivera. Co nyní existuje jako hední a diskuzní berlička, tak je to něco jako hra s informacemi z vědeckých prací. Dokonce kdo se o data z vědy neopře citací, je sice tiše akceptován, ale diskuzně ignorován. Tak to je s těmi vědátory. Hodně takových lidí se veze a hlavně žije na darech. Takže podle toho vypadají potom i informace od nich.

Pár borců v čechách by se našlo .... jo ale fakt jen pár.

Pro amatéra včelaře je nemožné šlechit si na odolnost a zároveň udržet ušlechtilé vlastnosti - mírnost, nerojivost, nerozbíhavost, čistící pud, medný výnos ... od toho jsou producenti F1 ... u kterých ale léčiva když uberete tak stejně odejdou - neodolné. A ty odolné co vám přežijí, jsou bodavé rojivé mrchy, které v příští vlně úhynů odejdou pro změnu jako první. Tak a s 10 včelstvy víc nevykouzlíte, nejsem bohužel Oliver ani nikdo jiný.

Jinak jsem asi před 4 lety viděl na políčku, nevím jestli zrovna od toho bramboráře, sóju. Nevím, jestli to tady na severní Moravě severně od Beskyd v podhůří, v místech, kde to bylo dříve spíše na pohanku, stihlo dozrát, spíš to někdo na malém políčku jen zkoušel, ale už to, že to tady zkoušel ukazuje, že sója má v České republice šanci. Když ne tady na severní Moravě, tak na Hané, kde je zřetelně tepleji nebo rovnou v Polabí nebo Jižní Moravě.
Nevím, jak moc je kvetoucí sója pro včely, ale něco by z toho určitě bylo.

U nás skoro všichni přestali hospodařit na polích či záhumencích už v sedumdesátých nebo osumdesátých letech a zbytek přestali po sametu, protože do práce do velkých firem a průmyslových zón to mají pěšky do 40 minut a na kole do 15 minut. A další množství firem do hodiny cesty autobusem nebo půl hodiny autem.
A já si ještě pamatuji, jak to bylo, když jsme pěstovali obilí pro krmení slepic na našem záhumenku. Pšenice na půlce políčka jak telegrafní sloupy, tak řídce, kombajn to vymlátil za 10 minut a bylo toho tak 4 pytle zrní. My jsme ty pozemky dali do JZD nebo nám to dali do JZD tak okolo 75 roku. To obilí už tehdy bylo lepší od družstevníků kupovat nebo ho brát jako deputát místo části brambor.
Jediný soukromý zemědělec, co vím jak dnes produkuje, protože kolem jeho polí chodím, dělá brambory a na to si půjčuje vždy na noc od nějakého bramborářského družstva kombajn na sázení a na sklizeň a proti plevelům v těch bramborách asi používá herbicidy. A pole postupně prodává, protože se tam rozšiřuje město a dělá mu z těch polí stavební parcely. Nějací další u nás ještě budou, která pole jim patří nevím, ale co po vesnici chodím, od Sametu jsem tam nikdy neviděl pole s kvetoucími plevely v nějakém systematickém množství. Když už něco bylo, tak troška někde na kraji, kde asi nedosáhl postřik. Ono všichni, kdo u nás pěstují, chtějí, aby to bylo co k čemu a tak používají dostupné prostředky. Jediné kvetoucí plevely v poli jsem viděl nějaké pole z vlaku někde mezi Pardubicemi a Prahou před asi 20 lety, ale úplně zarostlé rudými vlčími máky. Možná tehdy tam zkrachovalo nějaké JZD a předchozí rok nesklidilo a nezasilo. Nebo před asi 15 lety velké pole před Ostravou před vjezdem do průmyslové zóny v Hrabůvce, tam to bylo spíš že někdo ušetřil na postřiku.

Oprava u krava dojnice rok 2000 nádoj 4000l za laktační období dnes 1200l zatoulála jedna nula omlouvám se mělo být 12000l. Letos je v Brně výstava budou tam i včelaři a zvířata: https://www.bvv.cz/techagro/profil-akce#profil-akce

Neberu vám váš názor ,ale nejde mi do hlavy,že dnes příklady: krava dojnice rok 2000 nádoj 4000l za laktační období ,dnes 1200l.Výnos obilí 45g z hektaru dnes 90g,řepka olejka 18g medovala dnes 40g a více a to bychom mohli poračovat cukrovkou a její cukernatost výnos brambor atd. No a ta krava nekope.