Několik výstřižků z knihy
"Nástavkové včelaření"

od autorů: Ing. František Kamler, Ing. Zbyněk Oliva, RNDr. Vladimír Ptáček CSc.

(2. obnovené vydání, 1998)
Tématikou výstřižků jsou úlové parametry.
Kliknutím na obrázek si jej zobrazíte ve větší velikosti

Základní rozměry nástavků (str. 7):

1. Délka horní loučky rámku míry 39 cm je 417 (+- 1 mm)
2. čtvercový nástavek pro šířku rámku 39 má:

Rozměry nástavku

Z kapitoly: Požadavky na úl z hlediska racionálního včelaření (str. 10)

Úl pro chov silných včelstev musí mít širší rámek. Výhodný je čtvercový půdorys úlového prostoru s možností jednoduché změny postavení rámků vůči česnu... Zkušenost ukazuje, že šíře rámků 39 cm vyhovuje chovu silnějších včelstev, šíře rámků 42 cm pro chov silných včelstev. Důležité při nástavkovém systému včelaření je používání rámků s užšími spodními loučkami... Při dodržení optimální mezinástavkové mezery se zmenší vzdálenost mezi dílem (horního a spodního nástavku) na minimum a plástová plocha je tak pro včely celistvější.

Mezipatrová mezera Rámky s užší spodní loučkou je nutné drátkovat vodorovně, asi jeden drát na 5 cm výšky rámku. Vrchní drát vedeme 1,5 -2,5 cm pod horní loučkou, nejnižší 3 - 5 cm nad spodní loučkou. Při zatavování ponecháme mezi mezistěnou a spodní loučkou mezeru min. 2 -3 mm.

Úl musí mít veliké česno - po celé šíři úlu a o výšce 10 -30 mm, u vyšších sestav doplněné očky v nástavcích. Podmet by měl mít výšku 10 cm.

V zimních měsících je nutno zajistit odvod vodních par prodyšným stropem a víkem, popřípadě očky v horních nástavcích.

Materiál použitý pro výrobu úlů musí vyhovovat hygienickým předpisům pro nepřímý styk s potravinami. To znamená, že ze stěn úlu a dalších částí (např. izolace) se nesmějí uvolňovat mechanické částice (prach, drobné úlomky) nebo látky, které by mohly přejít do medu. K výrobě úlů vyhovuje dřevo, hobra, sololit, vybrané šarže pěnového polystyrenu, sláma, orobinec, běžné fermežové, epoxidové-dvousložkové, latexové, olejové a syntetické nátěry. Nevyhovují: dřevotřísky, překližky, technopor, minerální vyty a všechny materiály, které zřejmě páchnou. Z nátěrů nevyhovují na.ř luxol a karbolineum.

Stěna úlu musí pomáhat včelstvu v úle udržovat žádoucí mikroklima. Stěna by měla míst dostatečnou tepelnou izolaci, aby bylo zamezeno hlavně v jarním přechodném období zbytečným ztrátám tepla z úlového prostoru. Tento únik musí včelstvo nahradit vyšší spotřebou glycidových zásob. Dobrá tepelná izolace je výhodná i v letních měsících, hlavně u úlů včelnicového rozmístění, k ochraně úlů před přehříváním. Velice důležitá je tepelná kapacita úlových stěn. Vysoká tepelná kapacita (např. navlhlé dřevo) není žádoucí, v takových úlech včelstvo musí vyrobit mnoho tepelné energie k vyhřátí úlového prostoru po uvolnění chumáče (na jaře). Často pak dochází k opožděné reakci na vnější oteplení a tím i k opožděnému rozvoji. Tepelná kapacita se může zvětšit a tepelná izolace zmenšit, například kondenzací vodních par na stěnách a vsáknutím vody do těchto stěn při nevhodné ventilaci.

Z kapitoly: Základní principy nástavkového včelaření (str. 13)

Čím méně plástů nástavek obsahuje (a čím je jejich délka menší), tím větší význam má uteplení stěn. Z technologického hlediska (výroba i práce s nástavky) i vzhledem ke schopnosti včelstva přizpůsobit se danému prostoru je výhodný čtvercový půdorys úlu.

Jaký rámek zvolit?

Přijmeme-li podmínku, že nástavek má být čtvercový, je tím také dáno, kolik rámků o určené délce a tloušťce s připočtením mezerníku a manipulační mezery (na kraji nástavku) se do nástavku vejde. Za předpokladu, že budeme chtít zachovat některou z našich tradičních měr (v tomto případě je míněna rámková délka), vycházejí parametry nástavků takto:

Počet rámku v nástavku
Zachovat větší počet plástů ve čtvercovém nástavku za současného dodržení podmínky menší hmotnosti (plného nástavku) můžeme tedy jen cestou snížení výšky rámku.

Ve výrazně úzkém a vysokém (úlovém) prostoru s menším počtem plástů ploduje včelstvo prakticky od stěny ke stěně. Proto musí mít takové úly dobře uteplené stěny. Silné stěny jsou nutné také z hlediska stability úlu. Tento typ úlu je výhodný zejména pro slabší včelstva do zhoršených snůškových poměrů.

V úlech s větším počtem širších plástů (např. 11 plástů 39 nebo 42 cm dlouhých) ploduje včelstvo - není-li omezeno mřížkou - také jen na 7 až 8 plástech v jednotlivých nástavcích. Kolem plodového tělesa se však ve zbývajících buňkách nachází "plášť" zásob medu a pylu. Tato zásoby (umístěné hned u plodu) vykonávají funkci stabilizátoru teploty a usměrňují (kompenzují) tak venkovní vlivy počasí. Navíc mají "psychologickou" funkci - udržují plodování včelstva i při přerušení snůšky, aniž by včelař musel přistoupit ke krmení.

Pro život včelstva není vlastní rozměr rámku podstatný. Význam má pouze celková plocha plástů a její uspořádání, celistvost. Spodní loučky by měly být užší, maximálně 14 mm. Mezera mezi rámky sousedních pater ať není větší než 10 mm.

Tloušťka boční loučky - meziplástová rozteč. Pro chov silných včelstev v nástavkových úlech jsou výhodnější plásty silné 28 mm, což s 10 mm mezerníkem dává rozteč mezi sousedními rámky 38 mm.

Z kapitoly: Závěr

V našich podmínkách je přechodné období (březen - květen) dlouhé a pro včelstvo chovající plod z hlediska udržení potřebné teploty (uvnitř úlu) náročné. Úlová stěna by měla zajistit dostatečnou tepelnou izolaci. Bez získání exaktních údajů z pokusů nemůžeme odpovědně říct, zda jednoduchá nebo dobře izolovaná stěna bude lepší. Je ale zřejmé, že nedostatečná tepelná izolace úlové stěny způsobuje únik tepla z úlového prostoru a ten musí včelstvo nahradit zvýšenou spotřebou glycidů - cukru nebo medu. Tato skutečnost nepříznivě ovlivňuje poměr mezi spotřebovaným cukrem pro krmení včelstva a získaným medem ze včelstva. (str. 66)

Toto jsou věrné citace z výše uvedené knihy.
Zvýraznění textu a poznámky uvedené v závorkách jsou dílem opisovače - redaktora této webové stránky.
Citace jsou místy nepatrně jazykově upraveny, vždy s péčí, aby nedošlo ke změně významu či kontextu apod.


Doplněk redakce webové stránky

Několik čísel, údajů a výpočtů

Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm

(Tento rámek z lipového dřeva se dal v r. 2000 u firem inzerujích ve Včelařství pořídit za 5,80 Kč a někde i levněji)

Širší horní loučka (28 mm) mj. způsobuje, že včely (i při tloušťce loučky pouhých 12 mm) méně prostavují mezeru mezi nástavky. Prostavovování je výhodné pro včely, ale nevýhodné pro včelaře. Širší horní loučkou lze tedy dosáhnout podobného efektu, jakého dosahuje rámek Langstrothu velikou tloušťkou horní loučky (19 mm!). (Stejnou šířku a tloušťku horní loučky používá systém Optimal. Jak napsal Doc. Ptáček, "včely mají plást raději z vosku, než ze dřeva". Zbytečně tlustá horní loučka zvláště u nízkonástavkového úlu citelně rozšiřuje "mrtvý prostor" v plodovém tělese - prostor, který včely musejí obsedat a vyhřívat, aniž by jej mohly zaplodovat, což na jaře způsobuje opoždění v rozvoji včelstva.)

Do standardizovaného čtvercového nástavku pro rámkovou délu 39 cm (viz výše) se vejde 10 rámků pro meziplástovou rozteč 38 mm.

Vnitřní (čistý) rozměr plástu 39*24: 37,3 * 21,6 => čistá plocha = 805,68 cm2 -- 8,06 dm2

3/4 Langstroth nástavek má 83 % plástové plochy nástavku s deseti rámky 39*24

Srovnání tíhy obsahu (medu) zamedovaného nástavku:
místo 30 kg (nástavek 10 x 39*24) váží 3/4 Langstroth nástavek 25 kg;
případně místo 25 kg - 21 kg

Další údaje

Počet buněk na 1 dm2 plástu (po obou stranách) = 800

1 kg včel = asi 10.000 jedinců

Webovou stránku připravil J.P. Baudiš